Divadelní noviny > Burza Festivaly Zprávy

O svobodě od něčeho a o svobodě k něčemu

Začátek října bude ve městech nad Olší, v Českém Těšíně a Cieszyně, tradičně patřit všem podobám divadla. 32. ročník Mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic/Bez Granic, který společně pořádají český spolek Člověk na hranici z.s. a Polsko-česko-slovenská Solidarita, se letos uskuteční v termínu 1. do 8. října. Návštěvníci se mohou těšit na jedenáct mimořádných divadelních představení z Čech, Polska a Slovenska. Nejstarší porevoluční divadelní festival tehdejšího Československa (od roku 1990) vedle divadelních představení nabídne bohatý doprovodný program.

Organizační ředitelka z české strany Petra Slováček Rypienová upozorňuje, že v letošním výběru nabízených inscenací silně rezonuje téma svobody. Domnívám se, že všechny nabízené inscenace se nejrůznějším způsobem dotýkají a zpracovávají téma svobody. Svobody od něčeho a svobody k něčemu. Svoboda je přeci jedním z nejdůležitějších pojmů v lidské historii a kultuře. Existuje mnoho způsobů, jak ji definovat a jistě bude zajímavé sledovat její ztvárnění na prknech, co znamenají svět. Do Slezska přijedou renomovaná kamenná divadla i nezávislé divadelní soubory. O přízeň publika se bude ucházet klasická činohra, loutková představení, taneční divadlo, autorská představení, pouliční spektákl, nebude chybět setkání nad literaturou, koncerty či výstavy.

Zahájení se ujme soubor pražského Divadla pod Palmovkou. Po loňském úspěchu, kdy si vysloužili hlavní cenu Zlomenou závoru od diváků i odborné poroty, přijíždí Palmovka do Těšínů znovu. Pro zdejší publikum sehrají opět autorský kus Tomáše Dianišky, tentokrát Encyklopedie akčního filmu, vypichují z programu organizátoři. Sci-fi komedie o svobodných lidech v nesvobodné době se zaměřuje na dobu vzniku Charty 77. Hra s živou hudbou diváky přenese do doby normalizace a undergroundových koncertů a Magora Jirouse. Představení je plné humoru, nadsázky, odkazů na populární filmy a osobnosti, ale nechybí ani dojemné momenty a reflexe o smyslu disentu a svobody, je přesvědčena Petra Slováček Rypienová.

První ročník festivalu byl věnován prezentaci polských a československých inscenací Václava Havla. Na tento odkaz navazuje dramaturgický výběr Divadla Dokola z Tábora, které odehraje Havlovu téměř zapomenutou hru napsanou v roce 1987 Prase. Jedná se o úsměvnou historku o tom, jak se Václav Havel ještě jako disident pokoušel na vesnici obstarat prase na zabijačku, na níž měli přijet jeho přátelé z disentu. Havlovo absurdní drama v loutkářském hávu jsme ještě na našem festivalu neměli, a tak se na nevšední zpracování velmi těšíme, říkají organizátoři. Tentýž spolek pak zahraje nejmladšímu publiku dětskou klasiku – Čapkovu Dášeňku.

Nejnáročnějšími, ale také nejpravdivějšími, diváky jsou jak známo teenageři. A ani na ty nezapomínají organizátoři přehlídky. Primárně ale nejen pro mladé publikum je určena originální jevištní dílo snoubící v sobě poezii, živou hudbu a výtvarný aspekt. Máj slovenského Divadla Ludus v režii Ivana Achera slibuje nevšední divadelní zážitek, srdečně zvou k návštěvě originálního divadla organizátoři.

Nezávislé činoherní ostravské divadlo Studio G se před dvojjazyčným publikum blýskne inscenací hry kontroverzní polské autorky Doroty Maslowské Dva ubohý Rumuni, co mluvěj polsky.  Tragikomediální road movie v osobitém nastudování režiséra Janusze Klimszy má, podle divadelních kritiků, potenciál stát se jedním z ostravských divadelních hitů. Hra zpracovává několik palčivých a ožehavých témat, která se týkají současné doby jako je drogová závislost, touha po úniku z reality, zanedbání péče o dítě, krize a rozvrat rodiny či národnostní a sociální konflikty. Absurdní drama a existencionální komedie v jednom, zvou na představení pořadatelé.

Polskojazyčná část festivalu přiváží neméně zajímavé inscenace z celého Polska. Teatr im. Stefana Źeromskiego v Kielcach v koprodukci s Teatrem  Łaźnia Nowa hru Jak jsem nezabil svého otce a jak moc toho lituji, která je adaptací uznávané knihy známého dramatika, spisovatele a divadelního režiséra Mateusze Pakuły. Je to osobní příběh o procesu umírání, bezmoci a vzteku na instituce státu, zdravotnictví a církve. Hra je plná černého humoru, ironie a sebereflexe. Polski Teatr Tańca w Poznaniu se nebojí zpracovat v inscenaci Romeos & Julias unplagued.Traumstadt tradiční příběh Romea a Julie v novodobém kontextu pandemie. A do třetice se na jevišti divadla A. Mickiewicze v Cieszyně představí zdejšímu publiku Sen srebrny Salomei Teatru im. H. Modrzejewskiej z Legnice, což je drama napsané polským básníkem a dramatikem Juliuszem Słowackim. Hra se odehrává v roce 1768 na Ukrajině, kde probíhá krvavý konflikt mezi utlačovanými rolníky a šlechtou. Jedná se o příběh o lásce a zradě, pomstě a boji o důstojnost plný zvratů, který je ukázkou básníkovy fascinace ukrajinskou tematikou. Hra je považována za jedno z nejlepších děl Słowackého a za vrchol polského romantismu.

Neodmyslitelnou součástí přehlídky je prezentace inscenací Těšínského divadla. Polská scéna festivalovému publiku nabídne v premiéře muzikál Milana Uhdeho a Miloše Stědroně Baladu pro banditu, pod kterou bude jako režisér podepsán Petr Kracik. Loutková scéna Bajka malé i velké publikum přenese do magického světa Karla Poláčka s inscenací Bylo nás pět, kterou režíroval Jiří Jelínek.

Festivalový divadelní program zpestří hned tři nevšední koncerty. V atraktivních prostorách bývalé synagogy v Českém Těšíně vystoupí česká pianistka, skladatelka a zpěvačka Beata Hlavenková společně se slovenským trumpetistou Oskarem Törökem. Mimořádný hudební zážitek je tak zaručen, zve na hudební vystoupení Petra Slováček Rypienová. Na polské straně města se uskuteční koncerty hned dva. Malí posluchači by si neměli nechat ujít koncert živelné krakovské kapely Czereśnie, která je proslulá svými písněmi vypovídajícími o palčivých probléme neinfantilní cestou. Velci posluchači pak mohou zamířit na vystoupení oceňované skladatelky jevištní hudby Maji Kleszcz v rámci koncertu Osiecka De Luxe.

Ani milovníci výtvarného umění nepřijdou při letošní edici zkrátka. Organizátoři totiž přichystali tři výstavy, z nichž jedna je pod širým nebem. V COK Dom Narodowy v Cieszyně budou k vidění plakáty Rafała Olbińského. Polského umělce, který se proslavil svými surrealistickými plakáty, malbami a ilustracemi. Jeho plakáty jsou často inspirovány literaturou, hudbou, operou a divadlem. Olbiński je považován za pokračovatele polské školy plakátu, která vynikala v 20. století svou výtvarnou invencí a metaforickou silou. Je držitelem mnoha ocenění a jeho díla jsou vystavována a sbírána po celém světě, přibližují vystavujícího umělce organizátoři. V galerii Půda v prostorách Kulturního a společenského střediska Střelnice v Českém Těšíně budou zájemci moct navštívit expozici nazvanou Masky, na níž budou k vidění divadelní masky, tak jak je vidí řada oslovených regionálních umělců.  Plenérová výstava, která je umístěna na plotě Parku Míru v Cieszynie, seznámí kolemjdoucí s vítěznými pracemi 8. ročníku Soutěže divadelní fotografie pořádané polským Divadelním institutem Zbigniewa Raszewského ve Varšavě.

Mezinárodní divadelní festival Bez hranic (do roku 2004 nesl název Na hranici), vznikl na prahu svobody, kdy Polsko a tehdejší Československo nabraly demokratický směr. Festival vznikl z iniciativy těšínských občanských aktivistů Solidarności Polsko-Česko-Slovenské a členů Občanského Fóra v Českém Těšíně. Zakládajícími členy byli Jakub Mátl a Jerzy Kronhold. První festival v roce 1990 byl věnován inscenacím her Václava Havla v českých i polských podobách. Další ročníky posunuly festival do mezinárodní roviny, které zahrnují nejen pozoruhodná divadelní představení, ale překračují hranice etiky, prožitků i žánrů. Doprovázejí jej také doplňkové aktivity jako konference, výstavy, diskuse, workshopy, koncerty, přehlídky dětských a mládežnických divadel, autorská čtení.  Mimo divadel z Visegradské 4 se na festivalu prezentují také umělci z jiných zemí. Festival navíc uděluje Cenu Zlomené závory, která za dobu jeho existence putovala k mnoha významným divadelním tvůrcům. Získali ji například režiséři Ondrej Spišák nebo Jan Klata.

• Autor: DN
• Publikováno: 28. září 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: O svobodě od něčeho a o svobodě k něčemu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ