O umělecké pravdě a lásce – Divadelní noviny
Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    O umělecké pravdě a lásce


    Politické a mocenské čachry provázejí divadlo a hudbu od nepaměti. Dějiny jsou plné intrik, mafií, jmen průměrných a podprůměrných, kteří se prosazovali přes mocné politické ochránce či prostřednictvím mediálních tlaků a narafičených skandálů.

    Změnilo se něco?

    Při pohledu na vleklou krizi pražského Národního divadla se nezdá. Designovaného ředitele Jana Buriana sice všichni vítají, soubory činohry a baletu odvolaly stávkovou pohotovost, jenže k revoltujícímu souboru bývalé Státní opery se přidal soubor opery Národního divadla – operní umělci se prostě obávají případných redukcí operního provozu a možných vyhazovů. Ještě ani s novým ředitelem nepromluvili a už operní odboráři žádali po ministryni zrušit expertním týmem vypracovaný Návrh transformace Národního divadla. Zčásti uspěli – ministryně vzkázala, že onen materiál považuje jen za doporučení a inspiraci pro nově jmenovaného ředitele Národního divadla, rozhodující však bude jeho vlastní koncepce o směřování a budoucnosti Národního divadla. Odboráři pochopili a znovu začali hledat politické ochránce, tentokrát ve výboru pro kulturu Senátu Parlamentu České republiky – jak to probíhalo, popisuje a zobecňuje senátor Jiří Šesták uvnitř čísla.

    Je správné, když se odbory berou za své zaměstnance, ovšem v zákonem stanovených případech a zákonem stanovenými postupy. Pochybuji, že k nim patří jednání v senátním výboru či účelové zpochybňování odborných koncepcí. Pochybuji, že k nim patří osobní intervence umělců, jejich manželů a manželek, známých a příbuzných na politické ochránce. A to nemluvím jen o pražském Národním divadle, je známo vícero takových šedých eminencí po českých divadlech, jen se nesluší o nich nahlas mluvit. A může to být nebezpečné, tak jako bylo po staletí. Zvláště alarmující je, že takové praktiky zřejmě nikomu v divadlech nepřijdou přinejmenším divné, že proti nim nikdo neprotestuje, že se tolerují a snad schvalují jakékoli prostředky, jimiž se dá udržet vliv. A zaměstnání.

    Právě v těchto dnech přišla informace, že slavný orchestr Vídeňské filharmonie vedl v letech 1954–1968 trumpetista, za války všem známý člen elitních jednotek SS a donašeč gestapa Helmut Wobisch. A že brutální útok kyselinou na šéfa baletu moskevského Velkého divadla Sergeje Filina si objednal přední sólista souboru Pavel Dmitričenko. Proti tomu jsou zdejší likvidace nepohodlných ještě humánní, ale i tak – jak má veřejnost uvěřit v pravdu a lásku, které by umělecké ústavy měly vnášet do společnosti? Jak chtít, aby se tohle financovalo z veřejných prostředků?

    Vysvětlit za těchto okolností společnosti onu osvícenskou užitečnost stálého a dobře vedeného divadla bude, obávám se, už v blízké budoucnosti hodně obtížné.


    Komentáře k článku: O umělecké pravdě a lásce

    1. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      S klasikem řečeno, „poměry se konsolidují směrem k nule“.
      „…ministryně vzkázala, že onen materiál považuje jen za doporučení a inspiraci…“
      Ministrů kultury jsme tu měli od převratu okolo dvaceti, jednu sebekritickou ministryni (i když až 5 minut po dvanácté) i jen na pár dní. Ovšem něco takového jako je A. Hanáková tu ještě nebylo, tím spíš, že jí táž strana (StaN) delegovala hned po korupčníkovi J. Besserovi. Horší by snad už mohl být jen V. Jandák (pokus o zničení Divadelního ústavu), ale jihočeští vrabci cvrlikají, že jej tamější ČSSD už nehce dát na kandidátku, takže snad zmizí i ze Sobotkovy stínové vlády.

      22.03.2013 (16.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Richard Kolář

      Avatar

      Není mi známo, že by Divadelní noviny zveřejnily Návrh transformace Národního divadla, s nímž byl 30.1.2013 povolán do čelá Národního divadla Jan Burian, nebo diskusi nad ním. Přesto dávají v jednom čísle prostor pro skandalizaci jeho kritiků hned dvěma články, Hermanovým a Šestákovým. Staly se Divadelní noviny hlásnou troubou jedné skupiny osob a jednoho názoru, nebo zveřejní polemiku s Návrhem?

      24.03.2013 (11.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Josef Herman

      Josef Herman

      Richarde, samozřejmě zveřejnili, nějak sis zvykl ohnivě obviňovat bez znalosti věci:
      http://www.divadelni-noviny.cz/pilire-koncepcniho-smerovani-narodniho-divadla.
      Já jako obvykle vyjádřil svůj názor, ty jako obvykle vykřikuješ o hlásné troubě a skandalizaci…. Napiš věcně, co vidíš jinak a můžeme polemizovat, k tomu je právě web iDN, otevřený všem, názory necenzurujeme.

      24.03.2013 (16.22), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,