O zvláštním písmu
Briliant, diamant a perl. Pro upřesnění třetího výrazu dodávám, že jeho pojmenování je dáno perlami.
V úvodním odstavečku předkládám označení tří nejmenších velikostí historických tiskařských písem. Z času na novinářské fakultě mi zůstalo v paměti, že jejich názvy vznikly z klenotnického pojmosloví.
Nikoliv náhodou.
Jak výroba těchto pidipísmen, tak i jejich ruční sazba bývala v raných letech knihtisku náročnou piplačkou. Jak by ne, když například výška litery označované jako briliant obnáší 1 milimetr a 128 tisícin.
Uvedená tři tradiční nejmenší písma (označovaná taky jako tří, čtyř a pětibodová) nacházela v minulosti pro svou špatnou čitelnost uplatnění jen zřídkavě. Výjimečně k poznámkám pod čarou.
Šlo o upozaděné outsidery.
Jejich čas však měl přijít.
K výraznému uplatnění zmíněných malilinkých písmen – a jim velikostně příbuzných – došlo až v novodobých dějinách.
Autoři různých smluv a dohod je zištně používají v nejdůležitějších pasážích, jejichž zrádný obsah tím umně upozaďují. Podepisující klient tak mnohdy ani neví, co signuje.
Psychologickým záměrem je ošálení klienta, že sdělení drobnějším písmem je zřejmě taktéž drobnějšího významu.
Ale není.
Nejednou se stává, že leckdo podepíše – mnohdy pod nátlakovým hučením – listinu, kterou by při plné znalosti jejího obsahu nepřijal.
Obluzují nás tak i někteří pojišťováci. Proti jejich ataku žel nejsme pojištění.
Obratně aplikují trpasličí písmena taky televizní vysilatelé. V rámci všelijakých soutěží nabádají k mobilovému hlasování. Cena esemsesky je ve spodní obrazovkové liště písmenkově stydlivě skrytá – možná právě proto, že pro její nečitelnost je za co se stydět.
Už před lety došlo v USA k prvním procesům, v nichž obalamucení klienti poukazovali na fakt, že ve zrádném křovisku malých písmenek jim byla zastřena možnost seznat všechny chytáky, podrazy, čertova kopýtka, pasti, záludnosti, šalby a podbaby předestřeného smluvního textu.
Historickým obloukem se tak vyjevilo, že bývalá symbolická hodnota drahých kamenů v původním označení malých písmen se pro autory smluv leckdy stala skutečností.
Kdo novodobě podnikatelsky zvládl fikanou aplikaci skrčeneckých písmen v příslušných dokumentech, nemá k možnosti výsledných briliantů a diamantů daleko.
Nejde však jen o samotnou velikost liter.
Typografové vědí, že na čitelnost písma má vliv (cituji odborníka) i proložení řádků, mezislovní mezery, sklon písma, ba i zabarvení povrchu papíru.
Žijeme v době počítačové, a tak i na komputeru se můžeme občas setkat s minimalistickými písmeny. Za hranici ještě jakžtakž čitelného minifontu (ale opravdu jen jakžtakž) je pokládáno pět stovek slov na ploše o rozměru 320 × 240 mm.
Neskonalou výhodou počítačového konání je, že si můžeme ty blechy v případě zájmu zvětšit.
U rozličných papírových smluv předkládaných k podpisu by pak pro každého z nás mělo být poučením, že lupa při ruce by neměla být jen archaickou pomůckou Sherlocka Holmese.
Rudolf Křesťan
Literární noviny číslo 25/2013 vyšly 25. června 2013.
www.literarky.cz [email protected]
Komentáře k článku: O zvláštním písmu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
