Divadelní noviny > Blogy

Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 33)

Z brněnské výtvarné scény.

Ivana Olšanová (1963) se aktivně věnuje výtvarnému umění od roku 2000, od té doby pravidelně vystavuje. Svou malířskou tvorbou zaujala nepřehlédnutelné místo mezi brněnskými výtvarnými umělci. Její obrazy oslovují spiritualitou, kosmologickými náměty, někdy jsou inspirovány biblickými příběhy. Abstrakce je často kombinována s figurálními prvky. Senzitivní umělkyně staví na vnitřním přesvědčení o sepjatosti veškerého jsoucna univerzálními zákonitostmi, projevujícími se v rytmizaci, pravidelnosti, opakování. procesů, jejichž jednoduchými příklady jsou např. příliv a odliv nebo dech a výdech. Malba Olšanové upoutá precizností zvládnutí tématu, vždy z ní vystupuje její sdělení. Podpis malířky však nese i řada obrazů, z nichž proniká úsměvný pohled nad našim lidským bytím, smysl pro komiku všedního dne, někdy v kontrastu s kosmem, v němž se nachází a nejspíš přeceňuje vlastní význam. Zúčastnila se knižních projektů profesora J. Maliny, např. Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů. Je také ilustrátorkou knih pro děti. Výstava zahájená 7. ledna potrvá do konce února 2022.

V současné době možno zhlédnout několik obrazů Olšanové v galerii Vinotéky ROCKWINE na Vídeňské 18. Mimobrněnským, či místním kteří tu snad dosud nebyli, se zde otevírá i stálá pozoruhodnost. Prosklená část podlahy nabízí pohled na zbytky dochované rotundy z 11. století. S dalšími archeologickými nálezy, byla odkryta před položením základů novostavby. Společně s rotundou P. Marie (též) na Starém Brně a sv. Kateřiny ve Znojmě, náleží k nejstarším známým církevním stavbám na území Moravy.

Vladimír Svoboda (1936) náleží dnes již k nejstarší generaci výtvarných umělců. Má za sebou úctyhodné dílo i množství úspěšných výstav, doma i v zahraničí. Byl ovlivněn Informelem, blízký mu byl surrealismus a fantaskní umění, z malířů obdivoval např. dílo Mikuláše Medka, základními inspiračními zdroji mu byla vždy příroda a víra. V šedesátých letech upoutal zajímavě komponovanými abstraktními obrazy, s častými odkazy na biologické i anatomické fragmenty účinně vložených do celkového kontextu. I později rád volil velkoformátová provedení, která nalezla své místo v řadě společenských prostor, v malbě uplatňoval i poloreliéfy. Později přešel víc k fantasknímu projevu, k větší barevné pestrosti při formálně perfektním provedení. Životní téma neopustil, příroda je základem jeho oživlých tvarů, někdy v překvapujících kombinacích nabízejících pohled na fantazijní tvory, ne však zastrašující či vzbuzující úzkost, spíš evokující pozitivní emoce. Obrazy jsou i osobitě rozvíjenými vzpomínkami malíře z dětství na vesnici za zvídavých pohledů na vše živoucí kolem, průhledy s obrazotvorností do vodních ploch, rybníků, tůní.

Na počátku 90. let pracoval V. Svoboda přibližně rok na svém významném díle Křížová cesta. Tu nyní prezentuje v Galerii Platinium moderní administrativní budovy na Veveří 111. Čtrnáct zastavení tvořil na žádost faráře Šofského, z Tanvaldu. Křížová cesta byla zavěšena v místním kostele a vysvěcena páterem Helikarem. Po smrti bratra Šofského obrazy putovaly po vlastech českých, až se dostaly do barokního kostela ve Skocích u Mariánských lázní. Spolek Pod střechou se ujal jeho záchrany. Křížová cesta zde ale nenašla místo na zdech, a tak na přání autora byla odvezena zpět do Brna, kde před lety vznikla. Tak uvádí text k výstavě, která potrvá do 28. února. Vernisáž se konala 14. ledna.

Miroslav Štolfa (1930-2018) patřil dlouho k předním výrazným osobnostem brněnské výtvarné scény. Byl především uznávaným malířem, řadu let současně vysokoškolským pedagogem, též jedním z těch, kteří se zasloužili o vznik Vysoké školy výtvarných umění VUT v Brně, kde počátkem devadesátých let vedl malířský ateliér. Do pozdního věku si uchoval tvůrčího ducha, a stálou aktivitu, téměř do posledního dechu pracoval, vystavoval. Jeho obrazy jsou zastoupeny ve sbírkách nejvýznamnějších domácích galerií, také v řadě soukromých sbírek ve více evropských zemích. Kromě malby se věnoval kresbě a grafice, byl i tvůrcem tapiserií Art protis.

Miroslav Štolfa měl od mládí blízko k technice i k motoristickému sportu, sám byl dlouho nadšeným motocyklistou, který „osedlal“ více strojů. Ostatně, třeba dodat, že doba jeho mládí byla zlatým věkem motorek, které tehdy kralovaly našim silnicím. Býval návštěvníkem brněnských Grand Prix, nahlížel do dep, nasával specifickou atmosféru napětí před startem a snažil se ji zachytit do svých pláten i kreseb. Měl techniku rád, současně citlivě vnímal nebezpečí, jež s sebou přináší přetechnizovaná společnost a její zbožštění. Tyto protiklady dokázal vtělit do svých obrazů, tato etapa je velmi zajímavým a významným obdobím jeho tvorby. Později přecházel stále víc k abstrakci, jeho plátna z posledních let byla mistrovskou virtuozitou práce s barvou, prostorem a vlastní imaginací. Až magicky přitahovala estetickým dojmem, diváka sugestivně vtahovala do vnitřního světa tvůrce.

Galerie města Blanska zahajuje rok 2022, 22. ledna výstavou Zen a údržba motocyklu: obrazy Miroslava Štolfy věnovanou právě významné etapě malířovy tvorby: jeho výtvarné reflexi motocyklového sportu. Kontrastem kulturní akce je paralelní výstava Okolíkola slovenského multimediálního umělce Erika Sikory. Obě výstavy potrvají do 6. března 2022.

• Autor: Jaroslav Štěpaník
• Publikováno: 23. ledna 2022

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 33)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ