Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 37)
Hned dva tituly z okruhu beletrie, opírající se o reálné životní příběhy, vyšly v brněnském nakladatelství JOTA v posledním čtvrtletí minulého roku. Děje obou knih se odehrávají uprostřed soukolí holocaustu, v temných kulisách vraždící mašinerie za 2. světové války, rozpoutané nacistickým Německem.
Foto: archiv autora
Autorka Doktora z Varšavy Elizabeth Giffordová žije v britském Kingstonu. Jako mladou učitelku ji na pedagogickém semináři oslovil přednes o díle a životní cestě Janusze Korczaka. Natolik, že odcházela rozhodnuta napsat o něm knihu, zpracovat jeho životní příběh beletristicky.
Muž ryzího srdce
Známý autor knih pro děti i vychovatele, uznávaný lékař a pedagog (1878 Varšava – 1942 Treblinka) věnoval celý život opuštěným dětem, byl ředitelem sirotčince. Zde vedl k samostatnosti a odpovědnosti, k výchovným cílům využíval systém dětské samosprávy, jisté autonomie s maximálním možným zapojením do chodu a pravidel v domově. Již za studií čerpal praktické zkušenosti při vedení dětských táborů. Zastával např. názor, že pro děti by měly psát samy děti a tuto zásadu uváděl v život, inicioval vydávání dětského periodika. J. Korczak byl oblíben i svými rozhlasovými pořady. V roce 1940 byl německou správou donucen přestěhovat domov s dětmi do varšavského ghetta. Nikdy nepřipustil možnost, že by děti opustil, i když mu vícekrát byla nabízena. V roce 1942 odcházel se svými svěřenci průvodem, připomínajícím protestní, k transportu smrti.
Autorka, již samotným titulem, věnovala knihu muži, jehož slova, ať vyřčená, či psaná, platila beze zbytku do poslední tečky. V beletristickém zpracování jsou však hlavními postavami Míša a Zofie, mladá milenecká dvojice. Oba se s Korczakem znali, spolupracovali s ním již před válkou, pak v ghettu. Podařilo se jim uniknout, Míša se zapojil do boje proti nacistům. Mnoho materiálu získala spisovatelka od syna již nežijícího Míši Korczakowského, který byl ve Švédsku předsedou jednoho z mnoha korczakowských spolků rozesetých po celém světě. Knihou prostupují myšlenky Korczaka, sám se objevuje při řešení kritických situací, v úsilí ochránit děti, zajistit obživu, podržet a pokračovat v zásadách a programu domova. Před čtenářem se v řadě momentů projevuje statečný muž, pro své svěřence připravený podstoupit vše, co je v jeho silách. Konkrétní ukázku jeho výchovného přístupu nalezneme ojediněle, avšak výstižně podanou.
Kniha přibližuje stále horšící se a hrůznější podmínky přežívání vězněných ve varšavském ghettu, až k poslední cestě bez návratu. Je současně poctou otci mnoha dětí, J. Korczakovi, v širším povědomí u nás poměrně málo známého.
Foto: archiv autora
Autorkou beletristického zpracování skutečného příběhu Maly Zimetbaumové, první ženy, které se podařilo uprchnout z osvětimského tábora smrti, je Ellie Midwoodová. Americká autorka s řadou literárních ocenění se soustředí především na období 2. světové války, kam často zasazuje příběhy reálných postav.
I zde se centrum děje koncentruje kolem dvou mladých lidí, kteří se v lágru setkají, brzy je spojí silný cit, vztah ovšem, jak na napjaté struně, která může kdykoliv prasknout. Mala je mladá židovská žena, inteligentní, velmi schopná, kde a jak může, snažící se pomoci. Po příjezdu do Osvětimi byla ustanovena běžkyní – poslem a překladatelkou. Má tak oproti jiným výhodné postavení s možnostmi, které, jak jen může, využívá ve prospěch potřebných. Nenávist vůči představitelům „nadřazené rasy“ dokáže skrýt.. Spolupracuje s odbojem, předává z dílen, co by mohlo posloužit chystané vzpouře. Edek Galiński, polský voják, od okamžiku, kdy se ocitl v táboře, přemýšlí, jak uniknout a přidat se k partyzánům. Původní plán počítá se společným útěkem s kamarádem Wieslavem Kielarem. Dojde ke změně a střeženou osvětimskou branou opouští tábor Edek s Malou.
Wieslav je též reálnou postavou. Peklo Osvětimi přežil, stal se režisérem a spisovatelem, příběh Maly a Edka jako první sepsal. E. Midwoodová od něj načerpala řadu potřebných informací, jeho knihu velmi doporučuje. Sama napsala příběh dramatický, emočně působivý, současně přibližující temné prostředí, děje i detaily života v koncentráku, včetně „portrétů“ esesmanů. Na stránkách knihy se setkáme s více reálnými postavami. Ojedinělou a úctu vzbuzující je příslušník SS Edward Labusch, který až neuvěřitelným způsobem riskoval a útěk dvojice umožnil. V knižním vyprávění nechybí ani Rudy – Rudolf Vrba, který společně s druhým slovenským židem Alfrédem Wetzlerem, uprchli z Osvětimi v roce 1944. Marně upozorňovali svět, co se děje v „továrně na smrt“. Svět se snad bál uvěřit, že by se mohlo dít něco tak hrůzného.
Obě knihy možno doporučit zejména mladým čtenářům. Zvlášť v době, když se již jen zřídka dostává přímých sdělení a svědectví těch, kteří prožili a přežili. A zcela závěrem: vyšla další kniha Ellie Midwoodové: historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé, s názvem Houslistka z Osvětimi.
Komentáře k článku: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 37)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
