Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 39)
S potřebným předstihem vytištěný divadelní program zve na premiéru dne 1. prosince 2021. Je sedmého dubna roku 2022. Černé na bílém dává znát, jak covid zasahoval do chodu divadel. Virus si nevybíral, nevynechával nikoho. Bylo těch pro nemoc vynucených odkladů až příliš. Po nechtěné prodlevě se divákům nabídl pečlivě i pěkně vybroušený premiérový kus. Jeden z nejznámějších pohádkových příběhů okouzlil nápaditým zpracováním, invencí a imaginací.
Kráska a zvíře. Foto: archiv divadla
Tvůrci vsadili děj staré pohádky do rámu současné, trochu dryáčnické televizní reality show. Účastníci zde svádí souboj s osudem. Zvítězí, odejdou ze studia bohatí, s pocitem naplnění životního snu? Nebo prohrají, ztratí vše, snad i vlastní život? Soutěžní tým je tříčlenný: skleslý, zdeptaný otec, vrtkavým osudem připravený o někdejší jmění, (přesně vystižený Jiřím Skovajsou), a jeho dvě dcery. Starší, sebestředná, plna hořkosti a výčitek, neschopná přijmout změnu k horšímu. S rolí si hezky vyhrála Kateřina Höferová. Mladší – Kráska, s dobrým srdcem, je jejím pravým opak. V podání hlavní role zaujal a získal diváky výkon Michaely Rotterové.
Vše řídí dynamický moderátor, plný smyslu a nadšení pro napínavou hru. Svižným tempem organizuje štáb, soutěžící i diváky. Ti vyslechnou instrukce: sledovat obrazovku, reagovat na pokyny, kdy tleskat, kdy lkát a úpět. Vše jde, jak na drátkách, Live rozhovory se všemi z tříčlenné rodiny, mají ten správný šmrnc. P. J. Riedlovi svěřená role dobře padne, volí trochu potřebné nadsázky.
Je rozhodnuto, Soutěžit bude otec. Otevírají se před ním dveře do neznáma. Zatím neví, jaké nástrahy přinese nebezpečná cesta, tajuplný zámek a jeho obyvatel. Již, již, zdá se, že soutěžící uspěje, jenže chyba. Přestoupí zákaz. Smí se vrátit k dcerám, dokonce s bohatou odměnou, sám ale musí zpět. To Kráska nepřipustí, předejde otce, do zámku se vydá sama.
Hlavní dějovou linku přerušují vstupy moderátora k probíhající show; třeba konstatovat, nenásilně a organicky. Jsou protipólem, až konfrontaci bezduché zábavy s dramatem setkání a probouzejícím se citem Krásky k neznámému tvoru, jehož podobu nesmí spatřit. Obdobně kontrastní účinek, vyvolává technicistické, vlastně prázdnem dýchající zázemí prostředí tv studia v porovnání s velmi působivým, často až sugestivním ztvárněním pohádkového kraje. Zámek, jeho vnitřní prostory, i v náznacích se objevující zpodobnění zdejšího pána, navozuje zprvu úzkost, obavy z neznáma. Scénické zpracování vtahuje diváka do fantazijního světa, akcentuje dojmy hrou světla a stínů, zvuky a hudbou posiluje celostní vjem. Postupně nabývá vše jasnějších a příjemnějších kontur. Proměna netvora je nabita napětím, vrcholí vizuálně skvěle zpracovaným obrazem návratu člověka do původní lidské podoby.
Inscenace trvá přibližně hodinku, hraje se bez přestávky, pozornost udržely i mladší děti, doporučený byl věk deset let+. Herecké výkony jsou vždy zásadním faktorem úspěchu představení. V pohádce jsou úlohy jasně vymezené, všichni účinkující se jich v daných intencích přesně a zdárně chopili. Dosud nevzpomenutý Dalibor Dufek byl obsazen jako málomluvný a přitakající nápadník dominantní sestry Krásky. Té byl souzen dlouho neviditelný, příjemným hlasem vládnoucí „za kulisami“, Petr Šmiřák. Jak má být, v podobě prince se ukázal své vyvolené i divákům, v samém závěru hry.
Zvláštní pozornost a ocenění náleží inscenaci jako takové, celkovému pojetí, její přípravě a provedení – realizačnímu týmu. Autorům scénáře Pavlu Trtílkovi (současně dramaturgovi) a Marku Zákosteleckému, také k nosné myšlence vkomponovat známý pohádkový příběh do rámce televizní reality show. Uznání náleží koncepci, výpravě a režii Marka Zákosteleckého, hudbě Vratislava Šrámka, choreografii Anety Jankowské a dalším z realizátorů. Mnohé k dokreslení magické atmosféry odvedla animace loutek, stínohra, choreografie, technika… Velmi zajímavá inscenace vtáhla děti, stejně jak dospělé do pohádkového světa plného invence a obrazotvornosti. Kráska a zvíře v brněnské Radosti je dalším pozoruhodným a zřetelným zápisem nové dramaturgie.
Komentáře k článku: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 39)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Gertruda Šimová
Děkuji vám za tento článek.
27.04.2022 (8.28), , Trvalý odkaz komentáře,