Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 40)
Většině z těch, kteří dlouho nenavštívili Brno a Špilberk, se brněnský hrad pojí především s proslulými kasematy a vězni, žalářovanými často za velmi těžkých podmínek. Dominanta tyčící se nad městem, současně v jeho centru, se zde nachází již víc, jak sedm set let. V průběhu času původně středověký královský hrad měnil své hlavní určení i podobu. O té nejstarší se ví málo. Vždyť první známé vyobrazení Brna a Špilberku od J. Willenberga je datované 1593. To již byl někdejší gotický hrad především pevností, sloužil však i jako vězení.
Foto: archiv autora
Za zakladatele je považován Přemysl Otakar II. (1233–1278). První písemná zpráva hrad připomínající, je z roku 1277. O dva roky později se Spilberch takto objevuje v záznamu jako jméno kopce. Listina krále Václava II. (1300) tak označuje hrad, sídlo zeměpanské správy. Za Lucemburků byl rezidencí moravských markrabat. Markrabě Karel, pozdější král Karel IV., tu pobýval jen příležitostně. Trvalým sídlem se stal pro moravská markrabata: králova bratra Jana Jindřicha a jeho syna Jošta, synovce Karla IV. Po tomto historicky významném období se stavebně zachovalo poměrně málo. Hrad se měnil především v městskou pevnost, ale stával se i vězením. Tak po Bílé hoře zde byli vězněni někteří z moravských účastníků povstání českých stavů.
V roce 1645 odolalo Brno i Špilberk několikaměsíčnímu obléhání velké švédské přesily. Obránci zabránili postupu útočníka na Vídeň. Městu to přineslo faktické stvrzení postavení hlavního města Moravy. Posílen byl význam Špilberku, který se stal nejvýznamnější barokní moravskou pevností. Spolu s městem tvořil pevnostní soustavu. O významu Špilberku svědčí, že jeho vojenští velitelé byli tehdy i velícími generály na Moravě.
V roce 1742 před brněnskými hradbami vlastně jen „přešlapoval“ Fridrich II. Za prusko-rakouské války se rozhodl k blokádě města. K útoku se neodhodlal, a po dvou měsících blízkost výborně opevněného místa s vojskem opustil. Éra Špilberku, jako pevnosti skončila za druhého pobytu Napoleona v Brně v roce 1809. Ten, možno říct, „pro jistotu“ nechal pobořit část hradeb a zasypat hradní studnu s hloubkou necelých 112 m, patřící k nejhlubším u nás.
Ještě předtím, v roce 1783, rozhodl císař Josef II. o přeměně části kasemat, sloužících jako skladové prostory vojsku, na civilní vězení pro těžké zločince. Postupně přicházeli „vězni političtí“, Špilberku se posléze dostalo rozšířeného označení „vězení národů“. V roce 1855 František Josef I. věznici zrušil, dalších sto let tu byla vojenská kasárna. Nedlouhý návrat k věznění civilistů přinesly světové války. Za té první zde byli vězněni čeští vlastenci, v mnohem horším postavení však ti v období německého nacismu. Někteří zde nalezli smrt, pro většinu šlo o přestupnou stanici do jiného vězení, nebo do koncentračních táborů. Špilberk byl nacistickým vězením necelý rok. V letech 1939–1941 probíhala přestavba s cílem dát hradu ráz germánské pevnosti, kasárna zde měla posádka německých branných sil.
V roce 1959 opouští Špilberk československá armáda. V následujícím roce se hrad stal sídlem Muzea města Brna. V roce 1962 je vyhlášen národní kulturní památkou. I když nebylo možno opřít se o přesné záznamy původní podoby hradu, dlouhé roky nákladných oprav, úprav i rekonstrukcí, přinesly viditelný výsledek s ohledem na historický význam místa. Až překvapivě, jak klenot, vyloupla se z šedi, peripetií dob a plynoucího času, působivá dominanta hradu.
Kasematy, i ony samozřejmě restaurované, přitahují stálou pozornost, jako osudy slavných vězňů, legendami obestřených loupežníků, dobrodruhů, násilníků i nešťastníků, také však vlastenců a bojovníků za svobodu. Muzeum města Brna se však dnes otevírá zajímavými stálými expozicemi a příležitostnými výstavami i několika prohlídkovými okruhy. Zpřístupněno bylo více prostor, dříve veřejnosti neznámých. Areál je také místem konání mnoha open air akcí: koncertů, divadelních představení, festivalů, různých slavností a setkání.
Od 1. dubna nabízí MmB nový, již čtvrtý prohlídkový okruh, který je poutavým putováním historií hradu. Zastávky ve vybraných interiérech i volných prostorách, za fundovaného výkladu průvodce, přibližují místa, dokládající jednotlivá období historie Špilberku. Někdy se dochovala, bohužel jen malým či nenápadným otiskem v dnešní podobě hradu. Nový prohlídkový okruh je zajímavou procházkou s náhledem do dějin dominanty Brna i historie města.
Komentáře k článku: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 40)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
