Oběť můžeme být i my
Není obvyklé psát o dva roky staré inscenaci. Někdy se však přihodí, že se před vámi zčistajasna (i když trochu opožděně) objeví umělecké dílo, které vás nenechá chladnými. Může vás naštvat a vy se divíte, že se ještě hraje, nebo právě naopak – jste svědky něčeho mimořádného a pocítíte potřebu na to upozornit. Projekt performera Ivana Jurečky a divadelní skupiny Continuo s názvem Oběť je případ druhý.
Důmyslně napsaný příběh, který zpočátku vzbuzuje lítost s bývalým vězněm koncentračního tábora, později pocity nejistoty z různých interpretací „pravdy“ až po konečný odpor k šílenému lékaři, je zasypán suchým listím, hromadami bot, kabelek, paruk, brýlí, příborů, fotografií. Tím, co po lidech zůstane. Jurečka tyto předměty personifikuje. Předvádí na nich „vědecké“ pokusy s dvojčaty, rozřazuje je – do plynu či do pracovního tábora – a v samotném závěru z nich vytvoří Davidovu hvězdu. Vše se pozvolna skládá k apelativnímu závěru: oběťmi můžeme být i my, protože ONI se vrátí. A až se vypořádají s Židy, křesťany a odboráři, nebude nikdo, kdo by se nás zastal.
Divadlo Continuo Malovice – Ivan Jurečka, Pavel Štourač: Oběť. Režie Pavel Štourač, dramaturgie Jana Pilátová, výtvarná spolupráce Helena Štouračová a Kristýna Patková, hudba Lianca Pandolfini a Pavel Štourač. Premiéra 5. března 2009 (psáno z reprízy 10. května 2011 v Libeňské synagoze na Palmovce v Praze).
Komentáře k článku: Oběť můžeme být i my
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Jan Kerbr
Viděl jsem inscenaci týž den,
působila ne mě silně však pouhých prvních patnáct minut. Pak se mi „nejasně tajemný“ scénář začínal jevit jako spíš poněkud překombinovaný až popletený, Jurečka se navíc ve svém monologu nepředstavil jako příliš špičkový herec, především ve verbálním výrazu. Lianca Pandolfini ovšem zpívala úchvatně.
Ještě jedna poznámka: před takovým typem performance, plné vířících předmětů a prachu, by měli být varováni astmatici. Hluboce odkašlávám dodnes.
18.05.2011 (11.54), , Trvalý odkaz komentáře,
Lenka Dombrovská
Na astma je dobrý Symbicort. Dala jsem si před představením…
Je však pravda, že verbální projev Ivana Jurečky byl „zvláštní“.
Ale nevadilo mi to, v některých inscenacích to prostě neotravuje.
Asi jsem si říkala, že je cizinec – a to do toho složitého scénaře zapadlo dobře 🙂
18.05.2011 (12.12), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Kerbr
Lenko,
Symbicort pravidelně užívám. Nestačil však.
18.05.2011 (13.45), , Trvalý odkaz komentáře,