Obnovení, vzestup a pád Literárek (No. 11)
Můj dopis do brněnských Ltn.:
Praha, 3. 7. 05
ad.: Na lidská práva čas nebude, LtN 2005/26
Vážený pane Patočko!
Čtenáři LtN si již dávno zvykli, že pro Vás není na světě horšího darebáka než je dnešní americký prezident. V tom smyslu i v úvodníku píšete, že místo, „kde se nejsurověji porušují lidská práva“ je na Kubě, a to „už několikátý rok – Guantanamo“. Tak teď na chvilku vážně a opravdu upřímně. Představte si, že byste musel strávit nejbližší rok svého života jako vězeň na Kubě a byl postaven před alternativu: Castrův kriminál nebo americké vězení pro podezřelé z terorismu. Co byste volil? Kde byste viděl větší šanci na přežití, pokud možno bez následků na zdraví?
S pozdravem Petr Pavlovský, Praha.
LtN dopis samozřejmě neotiskly.
+
Vyplňuje se prognóza z již dříve uvedeného dopisu V. Beckové L. Vaculíkovi. Titul Literární noviny zůstal J. Patočkovi, ačkoli o literaturu jde v týdeníku jen okrajově. Smutnohumorně to ilustruje dopis Radmily Andrýskové z Ostravy, překvapivě otištěný na poslední straně LtN 2005, 35 z 29. srpna: Předplatila jsem si LITERÁRNÍ noviny a takové chci dostávat. Jelikož mi tento požadavek není vaše redakce schopná splnit, musím trvat na vrácení předplatného, které mi má řádně vypršet v říjnu 2006. …ze 16 stran LITERÁRNÍCH novin je literatuře věnována pouze necelá jedna. Odpověď: …předplatné pochopitelně nevracíme. Zatímco v dnešní MF Dnes nebyla o mladé frontě ani jedna strana, v Literárních novinách literatury přibude.
LtN č. 36 z 5. IX. 2005 překvapivě otiskly na své poslední stránce v „dopisové“ rubrice pod vlastním titulkem Vraťte mi mé peníze! mou polemiku s tímto hulvátstvím, z níž vyjímám závěr: Drzá demagogie, arogantně se vysmívající čtenářce. Ale i kdybychom to vzali vážně: vlastní krádež nelze omlouvat tím, že jiní také kradou. LtN se chovají jako cestovní kancelář, která by místo do Itálie zavezla klienty do Egypta a řekla, že jiné cestovky to dělají také. Jen tak dál! Petr Pavlovský
Nový časopis
Naplňuje se ale, Bohu dík, i druhá část prognózy V. Beckové. Z dopisu, který mi mailovala Libuše Bělunková (prozatímní šéfka nového připravovaného týdeníku „Hvížďalovy“ SPLN) 11. 8. 05:
Název je již jistý – Kulturní týdeník A2. Co se týče mandátu od SPLN k vydávání LtN, ten jsme sice dostali, ale nepodařilo se nám, tedy výboru ani redakci, vedení bez soudního procesu převzít… Proto se výbor na posledním setkání s panem Legranem dohodl, že založíme novy projekt. A k tomu novou společnost… bude mít formu s. r.o., podílníky budou sponzorská firma Checque Dejeuner, její zaměstnanci a občanské sdružení, které do doby, než bude založeno, bude zastupováno panem Hvížďalou. Toto o.s. bude založeno proto, abychom všem lidem ze SPLN, kteří nás tak strašně podporovali (to je třeba stále zdůrazňovat), nabídli členství a účast v projektu, který i díky nim vzniká. Prakticky by to mělo být takto:
1. Bude založena společnost pro vydávání KT A2 (zkratka nové adresy Americká 2).
2. Bude založeno občanské sdružení s nějakým názvem.
3. Občanské sdružení se stane podílníkem společnosti.
4. Bude svolána valná hromada SPLN, kde náš výbor vysvětlí, co všechno od poslední valné hromady se stalo. Rezignuje na funkce v SPLN (tedy té, která odmítla předat pravomoce) a nabídne všem členům SPLN členství v nové společnosti. Tehdy už budou k dispozici minimálně dvě nultá čísla, takže lidi budou vedet, do čeho by event. šli.
5. Nulté číslo vyjde koncem září.
L.B.
Ve středu 7. IX. 05 byla v několika desítkách exemplářů vytištěna pilotní ukázka (s očíslováním -1) nového časopisu A2 (má trvale vycházet zase ve středu, jako LtN v předpatočkovské éře, nejsem si jist, zda je to lepší). Zmenšený, méně obdélníkovitý, „evropský“ formát 39 x 29 cm, 32 stran. Naproti tomu LtN vycházejí v pondělí v rozměrech 47 x 32cm, mají 16 s. + 4 stránkovou přílohu Nové knihy – nápad „vypůjčený“ z konkurzního projektu L. Jungmannové v roce 1999. (Samostatný tradiční týdeník Nové knihy na jaře 1999 zanikl.) 29. IX. vyšlo pokusné nulté číslo A2 a 5. X. bylo na stáncích i ve schránkách předplatitelů LtN (tedy zdarma) číslo první. Takže až na další mají teď kulturní Češi k dispozici o jeden časopis navíc. Ke konkurenci ale zřejmě nedojde, jak vyplývá z mého následujícího dopisu šéfredaktorce ze 7. X. 05.
Milá Libuše,
komentář k obsahu A 2 jsem Vám již psal, víte, že se mi jako nový časopis v podstatě líbí. Teď ale musím napsat něco obecnějšího, a nebude to jenom názor můj, nýbrž řady pražských i mimopražských tradičních čtenářů Ltn, popř. přímo členů SPLN:
1. Konečně jsem pochopil, že časopis se nejmenuje Kulturní týdeník A2, jak mi bylo původně tvrzeno, ani A2 kulturní týdeník (záhlaví všech stránek, za A2 by skoro měla být čárka), ani Týdeník A2 (viz editorial jedničky), ale jenom A2. To je ale opravdu nešťastné a měli jste to s výborem konzultovat. Kupříkladu spousta lidí si myslí, že jde o nějaký anarchistický plátek.
2. To, co stojí v tiráži, prostě není pravda. A2 nevydává Společnost kulturní týdeník A2, protože nic takového, pokud vím, neexistuje, a to ani de iure, ani de facto. Na to jsem Vás ale přece upozorňoval v mailu už dávno. Je to dokonce právně napadnutelné – SPLN se dosud na žádnou Společnost kulturní týdeník A2 nepřejmenovala, na to by musela proběhnout řádná valná hromada a já vážně pochybuji, že by to tam prošlo. Nebo Společnost kulturní týdeník A2 už založena byla a já o tom jenom nevím?
3. V současnosti je i fakticky sporné, nakolik se na vydávání A2 podílí stávající SPLN, protože po oné poslední schůzce za předsednictví K. Hvížďaly se zvolený výbor už nikdy nesešel a na časopis neměl, jakožto kolektivní orgán, reprezentující SPLN, žádný vliv.
4. Všechny tyto formální fenomény jsou ovšem jen vnějším znakem něčeho podstatného, vnitřního. A2 se, alespoň „zvonka to tak vyzerá“, velice programově a důsledně odstřihl od bývalých Literárek. Zasvěceného tak bije do očí už editorial čísla 1, kde o Literárkách a tím o nějaké kontinuitě nepadne ani slovo. Pouze takový čtenář, který celou kauzu posledních měsíců nějak sledoval nebo který si alespoň pamatuje některá jména redaktorů a autorů, které četl před zcizením Literárek do Brna a teď je čte znovu, si to může dát nějak hypoteticky dohromady.
5. Zdá se, že nový časopis chce být prostě něčím opravdu úplně novým, něčím, co začíná od nuly a na zelené louce.
6. Pokud jde o mne, cítím jistou, ne malou odpovědnost vůči členům SPLN, kteří mě v dobré víře v mou (ale i všech dalších členů výboru) snahu o nějakou kontinuitu s LtN zvolili. A myslím také na všechny stávající subskribentky LtN, kteří, nemýlím-li se, dostali teď A2 (pravda – zadarmo) do schránek. Oni totiž převážně očekávali, že parta vzbouřenců v redakci Literárních novin, parta, kterou všemožně morálně podpořili, jim ty jejich milované Literárky opět navrátí nebo se o to alespoň pokusí. Čekali, že ti rebelové vstoupí s Patočkou do konkurenčního zápasu o jejich duše (a vlastně i srdce), a že ten zápas vydáváním lepších („opravdových“) Literárek (ať už pod jakýmkoli názvem) vyhrají. Obávám se, že boj nebyl vůbec vyhlášen, že místo toho byli tito tradiční čtenáři hozeni přes palubu. Chápu, že se už nechcete špinit s Patočkou, ale málo platné, nezačínáte se čtenářskou množinou prázdnou, ale s množinou naplněnou bývalými čtenáři Literárek.
7. Jako autor ani jako čtenář proti A2 nic zásadního nemám, časopis se mi líbí a jeho zaměření na mladou českou inteligenci, včetně té technické (alespoň tak jsem to pochopil) mi nevadí. Mám s těmito lidmi soustavně co do činění jako univerzitní pedagog i jako divadelník. (Jiná je ovšem otázka, zda se právě v této cílové skupině najde dost lidí ochotných kupovat si tištěné médium o kultuře. Pokud ano, sláva.) Mám ale problém v podstatě etický a docela rád bych slyšel, jak si v tomto ohledu stojí ostatní členové výboru SPLN.
8. Je mi ovšem jasné, že celá SPLN i s výborem je jakožto vydavatel sporná, když není schopná ekonomicky podpořit vydávání časopisu ani korunou.
P. P.
Repro ARCHIV
V podobném duchu se nesl i dopis, který tehdy šéfredaktorce A2 napsal V. Just:
Vážená redakce A2,
hlásím, že jsem si nejen opatřil obě čísla A2. Prvé mi dal Petr P., to druhé jsem si poctivě zakoupil (pro to druhé mi ovšem musela jít trafikantka v Kaprovce někam až dozadu, jiná si zase myslela, že chci nějakou značku cigaret; a ještě třetí v centru si myslela, že chci anarchistický plátek A kontra nebo tak nějak, o nějaké A2 nemá většina z nich ani ponětí – s tím se musí něco dělat, jinak škobrtnete hned na začátku). Dále hlásím, že jsme s Honzou Rejžkem na ČRo6 tento čtvrtek večer věnovali valnou část (víc než 20 minut) probírce a chvále prvních dvou čísel. Na některé dotazy ovšem neumím odpovědět – jak to, když jste jako Výbor dostali mandát od Valné hromady LtN se tyto – tj. Literárky vůbec v tiráži ani v editorialu nevyskytují? Musel jsem to v rádiu složitě vysvětlovat s tím, že jako externista a budoucí (rád bych) spolupracovník do těchto věcí nevidím. Jak to, že vydavatelem je jakýsi pofidérní, právně neexistující subjekt s nulovou legitimitou, Společnost KTA2? To je naprosto neudržitelné, napadnutelné a nezodpovědné k poměrně velké množině čtenářů, kteří by rádi přesedlali ze starých Literárek na „nové“ (A2), a vy je takto už předem hodíte přes palubu! Nechce se mi věřit (je-li to pravda, není-li, pak se omlouvám) vaší naivitě, s níž se domníváte, že čtenáři „baťůžkáři“ čtou tištěná média – maximálně někde na Letní filmové škole nebo na jiném festivalu jako zpravodaj, a tím to končí. Je to, jak sami dobře víte, internetová generace a spoléhat na ně jako na hlavního a jediného adresáta je holý nesmysl. Vy prostě nemůžete přestřihnout kontinuitu s bývalými Literárkami a s jejich klientelou, která vám dala demokratickým způsobem důvěru! Pokud vím, nebyli to „baťůžkáři“, ale lidé středního a vyššího věku, kteří vám dali mandát na poslední Valné hromadě, jíž jsem byl svolavatelem. Snažně vás prosím – neházejte tyto lidi přes palubu a potvrďte kontinuitu s tím lepším a nejlepším, co v kterýchkoli bývalých Literárkách bylo. Myslím to smrtelně vážně, a dotazů na toto téma jsem měl jak v rozhlase, tak zejména poté v soukromé elektronické korespondenci habaděj. A nevím, jak na tyto dotazy odpovídat.
Jinak se mi čísla líbí, až na tuto, ale ZÁSADNÍ výhradu (jíž si ZATÍM nechávám jen pro sebe a nevyslovuji ji veřejně). Přátelsky, těše se na spolupráci,
Vladimír Just
Komentáře k článku: Obnovení, vzestup a pád Literárek (No. 11)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
