Divadelní noviny > Burza Rozhovor
Obnovit a posílit ducha školy
Po roční pauze se na jevišti divadla Broadway opět představí Gymnázium Evolution Jižní Město (GEVO) a ve dnech 15., 16. a 17. ledna nabídne divákům představení muzikálu Židle v kruhu. Při této příležitosti navazuji na svou recenzi Dávám židli do kruhu, tančím a zpívám publikovanou na těchto stránkách začátkem minulého roku. Na GEVO Jižní Město mají muzikály mnohaletou tradici. Studenti se dokonce objevili na prknech Nové scény Národního divadla. Muzikál Židle v kruhu s sebou oproti předchozím přináší ještě něco navíc – kampaň podporující duševní zdraví, která se stala velmi populární nejen na sociálních sítích, ale i v tisku a mezi odbornou veřejností.
V krátkém rozhovoru s pedagogy tohoto všeobecného gymnázia jsem se zaměřila na klíčové momenty z období příprav muzikálu. Ty mohou dodat také dalším školám inspiraci k divadelní tvorbě a zároveň pozvat příznivce divadla na plnohodnotné, byť „pouze školní“ divadelní představení.
Na otázky odpovídali Matěj Bíža, zajišťující společně se studenty PR a produkci muzikálu, Tomáš Kučera, režisér, scénárista, autor výtvarné složky, představitel hlavní role Ředitele a Lenka Vašátková, která má na starosti hudební nastudování sborů i sólových partů a zároveň vystupuje na jevišti v roli Úči.
Tomáš Kučera. FOTO archiv
Lenka Vašátková (vlevo) a Karolína Janečková. FOTO Facebook
Proč jste se rozhodli nastudovat po pětileté pauze již čtvrtý muzikál?
Matěj Bíža: Tak velký celoškolní projekt umožní obnovit a posílit ducha školy, protože rozbíjí klasické třídy a studenti spolu tráví čas napříč ročníky. Vznikají nová přátelství a učitelé tu fungují spíš jako mentoři. Všichni jsme na jedné lodi, jdeme za společným cílem.
Tomáš Kučera: Studenti věděli, že na této škole vznikly již tři muzikály, takže nás sami prosili o nastudování dalšího. Někteří nám dokonce vyčítali, že jsme už dlouho žádný nedělali a že se přihlásili na tuto školu taky kvůli této aktivitě.
FOTO Facebook
Bezprostředně s muzikálem souvisí kampaň „Dávám židli do kruhu“. Jak vlastně vznikla?
Matěj Bíža: Z obsahu vzešel název a z názvu kampaň jako součást propagace muzikálu. Řekli jsme si, že chceme nejen hrát, ale také pomáhat. Udělat dobrý skutek. Studenti rozvíří na veřejnosti debatu o duševním zdraví a budou ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví bojovat proti předsudkům k lidem s duševním onemocněním. Až se přiblíží premiéra muzikálu, tak vyzveme veřejnost, aby je přišla na oplátku podpořit.
Lenka Vašátková: Zkoušky začaly v září a kampaň se rozjela v říjnu, takže jsme měli ve scénáři ještě dostatek prostoru pro drobné úpravy. V tu dobu ještě nebylo jasné celkové vyznění nebo řekněme poselství muzikálu. Najednou všechno začalo dávat smysl a ve výsledku myslel tvůrčí tým na kampaň a obráceně. Zkomponovali jsme finální píseň „Dám židli do kruhu“ a muzikál s kampaní vytvořily balíček 2 v 1. To je nadstandard oproti předchozím muzikálům. V tomto směru jsme se posunuli dál do sociální oblasti a lidé na naše činy pozitivně reagují.
FOTO Facebook
Zúčastnili se všichni studenti a učitelé školy?
Tomáš Kučera: Do muzikálu se zapojila většina studentů a přibližně polovina pedagogického sboru. Před deseti lety se na našem prvním muzikálu povinně podílela celá škola, což se neukázalo jako moudré řešení, protože ne každý chce na něčem takovém participovat. Navíc musí být studenti i učitelé ochotní věnovat se přípravě muzikálu i ve svém volném čase, na který je většina středoškoláků velmi citlivá.
Lenka Vašátková: Od té doby hned na začátku, když studenty pro muzikálový projekt motivujeme, říkáme, že funguje na bázi dobrovolnosti. Může si ho vyzkoušet každý. Když pak během příprav zjistí, že se v projektu necítí dobře, že to není jeho parketa, může kdykoli odstoupit.
FOTO Facebook
Čím jste se inspirovali při volbě námětu?
Tomáš Kučera: Chtěli jsme, aby na jevišti vystupovalo hodně studentů, a proto se nám jako nejjednodušší varianta nabízel příběh z důvěrně známého školního prostředí. Poprosil jsem kolegy, aby přišli na krátké setkání, při kterém jsme si povídali zábavné historky z naší školy. Nakonec jsme něco málo z nich skutečně do scénáře zařadili, ale popotáhli jsme je o kousek dál, trošku nafoukli nebo jsme na jejich základě vymysleli nové.
Měli studenti možnost zasahovat do volby námětu nebo tvorby scénáře?
Tomáš Kučera: Tentokrát ne. Ve dvou ze tří muzikálů, které jsme dělali dřív, jsme to tak vyzkoušeli, ale zjistili jsme, že udržet a logicky dovést zápletku do konce je poměrně náročné. Studenti se totiž často spokojí s úrovní školní besídky. U předchozích muzikálů jsem režíroval hotový text a neměl jsem na vývoj zápletky velký vliv. V ději mi pak chyběly dramatičtější zvraty, moment překvapení a události byly často líčené jen prvoplánově. Do muzikálu Židle v kruhu jsem vstupoval s tím, že ho chci dotáhnout v rámci možností do perfektního tvaru.
FOTO Facebook
Zařadily jste do scénáře postavy z reálného školního života?
Tomáš Kučera: Postavy jsou jiné než tady ve škole. Dalo by se říct, že téměř žádná z nich není vysloveně někdo z vyučujících nebo ze studentů. Snad s výjimkou školníka, který hrál ve všech muzikálech, a vždycky tam hrál tak trochu sám sebe. Tentokrát tam hraje sám sebe doslova – zbytečně nemluví.
Přizpůsobili jste postavy muzikálu charakteru studentů, které jste vybrali do hlavních rolí?
Tomáš Kučera: Na hlavní herecké a zároveň pěvecké role jsme uspořádali konkurz. Už během něj jsme pak přemýšleli, jak bychom mohli s konkrétními studenty příběh dále rozvíjet. Když studentům umožním, aby hráli postavy podle svého naturelu, tak se nám vzájemně lépe spolupracuje. Přeci jen za sebou nemají ještě takové zkušenosti, aby dokázali pracovat s charakterově hodně odlišnou postavou. Jsou ale i výjimky.
FOTO Facebook
Takže studenti neměli předchozí herecké zkušenosti?
Lenka Vašátková: Většina z nich ne, proto jsme nejprve začali nácvikem písní a choreografií. Poté, co zvládli své písně intonačně, jsme je museli naučit uchopit roli po herecké stránce. To pro ně představovalo úplně novou dovednost, se kterou se v běžném životě nesetkají. Jakmile se jim to podařilo, zažili neskutečné až opojné překvapení, a pak si s detaily dramatické situace dokázali sami pohrát.
Jak se k osvojení této nové dovednosti postavil pětatřicetičlenný pěvecký sbor?
Lenka Vašátková: Do sboru se přihlásili méně průbojní studenti, kteří by si sice nikdy netroufli zahrát nějakou konkrétní postavu, ale strašně moc chtěli v muzikálu vystupovat. Proto jsme na ně nekladli tak velké herecké nároky jako na sólisty. Samozřejmě jsme ale chtěli, aby i oni zpívali naplno a sami za sebe, používali mimiku adekvátní emocím písničky a ve finále dokonce i tancovali! Bez davu dětí na jevišti by byl školní muzikál ošizený.
FOTO Facebook
Na jevišti se studenti a jejich učitelé stávají rovnocennými partnery. Jak se studenti s touto neobvyklou situací vyrovnávali?
Tomáš Kučera: Především pro studenty mladších ročníků byl tento „jiný“ kontakt s učiteli ze začátku trochu stresující, ale podobně jako při předchozích muzikálech se rychle vytvořila výborná parta, kde se pořád vtipkuje a je sranda. Navíc starší studenti už vědí, že atmosféra na našem gymnáziu je trošku jiná než v jiných školách, že takovou podobně přátelskou a vstřícnou atmosféru máme leckdy i v průběhu školního roku, nejen na muzikálu.
Komentáře k článku: Obnovit a posílit ducha školy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
