Obzory nejen HaDivadla
Původem prostějovské, od roku 1985 brněnské HaDivadlo slaví letos padesát let existence. V rámci celosezonních akcí věnovaných této události uspořádalo ve dnech 10. a 11. října ve svých prostorách v brněnské Alfa pasáži Scénickou konferenci: HaDivadlo v proměnách času.
Z hlediště diskutující Břetislav Rychlík, vedle něj v brýlích dlouholetý herec HaDivadla Miloslav Maršálek FOTO Michal Stránský
Ve dvou dnech se za pultem, na gauči či na židlích kolem kulatého stolku vystřídalo na dvacet účastníků a účastnic, pamětníků a pamětnic, akademiků a akademiček, kulturních publicistů a publicistek, aby z různých úhlů a východisek nahlédli, zmapovali či se zamysleli nad historií a přítomností HaDivadla a probrali i jeho směr divadla. Otevřeného, alternativního, experimentálního, s nepravidelnou dramaturgií… Všechny tyto termíny – nejen ve spojení s HaDivadlem – byly zpochybňovány, osvětlovány i obhajovány. Své příspěvky odhalující předlistopadové aktivity HaDivadla přednesli Tatjana Lazorčáková, Jiří P. Kříž, Aleš Kolařík, Miloš Frost, Martin Pšenička či Michal Stránský, o pozdějším dění mluvila řada dalších. U diskusních panelů se sešli mladší i starší aktéři, aktérky, publicisté či publicistky. Stihlo se toho probrat hodně (a celkem přehledně), popít také a jistě by stálo za to vydat z konference aspoň malý sborník.
Mezi přítomnými byli navíc v různých fázích akce přítomni a do diskusí se zapojovali i přímí aktéři minulosti či přítomnosti HaDivadla, Břetislav Rychlík, Miloslav Maršálek, Petr Oslzlý, Miroslav Kumhala, Marie Ludvíková, Matyáš Dlab či současný umělecký šéf Ivan Buraj s intendantkou Annou Stránskou, čímž se dosáhlo někdy i třeskutějších reakcí a zpřesňujících svědectví a vizí. Například když se Maršálek divil, že byli experimentálním divadlem, a Oslzlý reagoval, že šlo o zastírací termín a on by tehdy raději volil slovo alternativní, na což oponovala teatroložka Jitka Šotkovská s antropoložkou Ivanou Rumanovou, že ve všech případech jde o zásadní nepřesnosti, vždyť každý divadelní soubor, čin či akt, ba dokonce lidská aktivita jsou v jistém smyslu experimentální a vůči něčemu alternativní. Pochopil-li jsem správně, většině přítomných byl nejblíž termín prostor pro živá setkávání…
Šlo zkrátka o podnětnou akci, živoucí platformu propojující minulé a přítomné s vizemi do budoucna. Takových není a nebude nikdy dost. Byť nejpodstatnější je vždy sama tvorba. Od ní se odvíjejí další aktivity. Nebo naopak? I o tom se v Brně diskutovalo.
Přejme HaDivadlu i dalším jemu spřízněným souborům a aktivitám dostatek vitality, moudrosti, vizí, peněz a sil do dalších – doufejme nekonečných – let.
Komentáře k článku: Obzory nejen HaDivadla
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
