Očistec, kde se ukáže, kdo je kdo
Francouzská černá komedie Hostina dravců, ověnčená v roce 2011 třemi prestižními cenami Molière, začíná setkáním sedmi přátel na oslavě třicátých narozenin okouzlující Sophie, manželky knihkupce Victora Pélissiera. I když se píše rok 1942, v pařížském bytě vládne skvělá nálada. Až do okamžiku, kdy jsou před domem zastřeleni dva němečtí důstojníci a do bytu vtrhne gestapo, vedené majorem Kaubachem, hostitelovým zákazníkem. V rámci odvety Němci z každého bytu vybírají dva rukojmí, kteří s největší pravděpodobností půjdou na smrt. Kaubach ze známosti nechává na rozjařené společnosti, aby si rukojmí ze svého středu vybrala sama. Mají na to dvě hodiny. Začíná „hostina dravců“, strhující drama plné černého humoru, které na kost obnažuje, co v kom vězí.
Ivan Krejčí. FOTO archiv
Očistec, kde se ukáže, kdo je kdo
V rozhovoru pro Divadelní noviny jste uvedl, že je pro Vás při tvorbě divadelní inscenace nejdůležitější doba a místo, kde člověk žije. Není tedy hra odehrávající se ve Francii během druhé světové války pro dnešního diváka v Brně „passé“?
Těžko říct, ale možná nás zachrání právě to téma. Nakonec, když si odmyslíme kulisy doby, pak je to hra o mezní situaci, jakýsi očistec, kde se ukáže, kdo je kdo. Je to dobře napsané, má to humor a ironii. A pak jsou tam krásné herecké příležitosti a to mám rád.
Před časem jste vstoupil do politiky a politickým tématům se věnujete také coby režisér, například ve spolupráci s dramaturgem a dramatikem Tomášem Vůjtkem. Řeší Hostina dravců politiku také?
Rád bych upřesnil jednu věc. Nevěnujeme se politickým tématům, ale také se jim nevyhýbáme. Politika je pouze jeden z kontextů, ve kterém se člověk pohybuje, a není možné jej ignorovat. Vždy nás pak zajímá především to, jak člověk v dané situaci a kontextu jedná. Jsou hry, kde je politický kontext klíčový, jako třeba v Naději, i bez ní, která pojednává o 50. letech. V Hostině dravců pak fakt okupace Paříže významně hraje a vytváří základní mezní situaci.
Do Brna přicházíte režírovat poprvé. Jaká máte očekávání? Má podle Vás Brno svébytnou a nenapodobitelnou atmosféru, jak o něm někteří lidé tvrdí?
Jako mimobrněnský této otázce úplně nerozumím. Brno je super město s bohatým divadelním životem a moc se těším, mimo jiné i proto, že leccos uvidím. A pak, brněnské národní je v zajímavé situaci. Je zde nové vedení, noví lidé a nepochybně jsou velká očekávání. Je to výzva a já výzvy miluji. Přeji divadlu, aby nalezlo svou tvář a bylo úspěšné, při vědomí toho, že si dobře uvědomuji, jak je obtížné toho v těchto velkých domech a několikasouborových divadlech dosáhnout.
Vahé Katcha, Julien Sibre
HOSTINA DRAVCŮ
Na koho to slovo padne…
Překlad: Alexandr Jerie
Režie: Ivan Krejčí
Dramaturgie: Olga Šubrtová
Scéna: Milan David
Kostýmy: Marta Roszkopfová
Osoby a obsazení:
Victor Pélissier Martin Sláma
Sophie, jeho žena Magdaléna Tkačíková
Doktor Jean-Paul Pagnon Roman Nevěčný
Pierre Martin Siničák
Vincent Pavel Doucek
André Lequedec Petr Halberstadt
Francoise Hana Tomáš Briešťanská
Major Kaubach Petr Kubes j. h.
Premiéra 31. 10. 2014 v 19 hodin v Mahenově divadle
FOTO archiv NDB
Vahé Katcha,
vlastním jménem Vahé Khatchadourian, francouzský spisovatel, dramatik a scénárista arménského původu, se narodil v Damašku v roce 1928. Dětství strávil v Libanonu. V sedmnácti letech se odstěhoval do Francie, kde studoval na filmové akademii. Přes svůj původ nepsal nikdy jinak než francouzsky.
Jeho první romány se velmi rychle dočkaly filmového zpracování. Oeil pour oeil natočil v roce 1957 André Cayatte s Curdem Jürgensem v hlavní roli. Ve filmu The Hook z roku 1963 zazářil Kirk Douglas v režii George Seatona, Mireille Darc zase ve filmu La Grande Sauterelle George Lautnera z roku 1967.
Vahé Katcha napsal celkem 25 románů, 15 scénářů a 2 divadelní hry. Novela Hostina dravců byla v roce 1964 zfilmována (adaptace Henri Jeanson, režie Christian Jacques, v hlavních rolích Francis Blanche a Claude Rich), k prvnímu divadelnímu uvedení došlo ale až o mnoho let později. Sám autor se ho bohužel nedožil, zemřel v Paříži v roce 2003.
Julien Sibre,
herec a režisér, umělec stále váhající mezi těmito dvěma profesemi, se narodil v roce 1974. Obě svá povolání propojil například v inscenaci pařížského Divadla Clavel Dr. Jekyll a Mr. Hyde v roce 1994 nebo v uvedení tří Čechovových aktovek v divadlech Tourtour (Paříž) a Poche Graslin (Nantes) v letech 1999–2001. Největšího úspěchu dosáhl uvedením Hostiny dravců, kterou zároveň sám adaptoval pro divadlo a která sklidila úspěchy v Théâtre Michel a Théâtre du Palais Royal. Za inscenaci Hostiny dravců získal v roce 2011 tři prestižní ceny Molière: za nejlepší inscenaci soukromého divadla, za nejlepší režii a za nejlepší adaptaci.
Jako herec spolupracoval s divadly Lucernaire, Théâtre de la Tempête-Cartoucherie, Théâtre du Nord-Ouest nebo Armande Béjart. Hrál v televizním seriálu Mon voisin z roku 2007 a ve filmech 100% Cachemire (2013), Signé Dumas (2009) a Maestro (2005).
V současnosti se podílí na přípravách nového zfilmování Hostiny dravců, režíruje novou hru Sachy Guitryho a nově překládá Shakespearova Richarda III.
Ivan Krejčí
absolvoval na pražské Divadelní fakultě AMU obor režie a v letech 1999–2001 byl uměleckým šéfem v Městském divadle v Karlových Varech. Od sezony 2005–2006 vede ostravskou Komorní scénu Aréna, která v březnu 2014 obdržela nejvyšší ocenění v rámci Cen Alfréda Radoka a byla vyhlášena Divadlem roku 2013. Od roku 2009 je Ivan Krejčí členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, od března 2014 je jejím předsedou. V operní oblasti debutoval v červnu 2013 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě úspěšnou inscenací Donizettiho opery Anna Bolena a se svým týmem (scénograf Milan David a kostýmní výtvarnice Marta Roszkopfová) připravuje na leden 2015 Mefistofela Arriga Boita ve Státní opeře Praha.
Komentáře k článku: Očistec, kde se ukáže, kdo je kdo
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
