Divadelní noviny > Festivaly Kontext Zahraničí
Od techno opery po Kafku
Představte si, jaké to je zavřít se na čtyři dny do pokoje vystlaného akustickými absorbéry. Ničím nerušeni, jen vy a desítky rozhlasových dramat z celé Evropy…
Foto Prix Europa
Takový byl 40. ročník berlínského festivalu tvorby veřejnoprávních médií Prix Europa. V osmi soutěžních kategoriích se ve dnech 6. – 11. října představilo celkem 161 mediálních počinů, mezi kterými nechybělo to nejlepší z evropské televizní, rozhlasové a online produkce. Mezi zúčastněnými díly rezonoval především důraz na význam nezávislých médií v současných polarizovaných společnostech, které čelí dezinformačním výzvám a kulturním válkám. I současné trendy evropské rozhlasové tvorby tak odráží ve svých tématech poslání veřejné služby: zábava se potkává s posilováním sdílených kulturních hodnot, vzděláním a reflexí široké škály společenských témat i problémů. Kdo jsme, co nás formuje a baví?
Rozkročenost původní rozhlasové tvorby
Susanna Hurrell v rozhlasové opeře Exzess: A Techno Opera. Foto archiv
Poddej se a rozplyň se, …slib, že se mi neztratíš… Jak je možné, že našli moje pilule…, zní jemný ženský soprán v rozhlasové opeře německého dramatika Noama Brusilovskyho Excess: Techno opera, která pojednává o tragické smrti na tanečním parketu. Britští novomanželé Jessica a Brian chtějí zažít jednu noc v kultovním berlínském hudebním klubu Berghain, kde rytmy techna splývají s operními elegiemi zpívané za drogami předávkovanou Jessicu. Na pozadí jejich příběhu se posluchač dozvídá nejen o mezerách německé protidrogové prevence, která ignoruje rekreační užívání drog, ale také o genezi zobrazení smrti v operách. Zdánlivě žánrově protichůdné styly se doplňují v naléhavosti sdělení, různá témata jsou přehledně oddělná pomocí sedmi aktů.
Že jste rozhlasovou operu nikdy neslyšeli? Rozhlasová operní dramata jsou v Německu zavedeným subžánrem, který zpopularizovala v osmdesátých letech kapela Einstürzende Neubauten tvorbou rozhlasových her a oper při svých živých vystoupeních.
Ostatně rozhlasová tvorba má v různých zemích odlišnější podoby a je tematicky rozkročenější, než se „na první poslech“ zdá. Dokladem toho budiž například finské muzikálové zobrazení senzorické poruchy vnímání v inscenaci An Apple nebo britská antikapitalistická spekulativní série Money Gone, ve které se řeší, co se stane, když se z virtuálního prostoru vymažou všechny digitální peníze.
Silné příběhy a zvukové inovace
Současné trendy se tematicky odklánějí od tradičních témat, jako bývaly všemožné války, a přibližují se ekologickým krizím, zneužívání, rodinným a psychologickým problémům. Společensko-politická témata se doplňují s tématy intimnějšího rázu. Tvůrci mísí tradiční prvky s moderními, experimentují s žánry i technologiemi, jako je binaurální zvuk, snímání zvuku ve vysokém rozlišení nebo vytváření imerzních zvukových ploch. Všem dílům nadto ale dominují silné a originální autorské příběhy.
Barbara Schäfer. Foto archiv Prix Europa
Audio fikce se za poslední desetiletí výrazně posunula, což je trend, který šéfka oddělení rozhlasové tvorby v Deutschradio Barbara Schäfer přisuzuje vzestupu podcastů. Rozhlasová dramata jsou tradičně zakořeněná v literatuře a divadle, rozhlas býval prodlouženou rukou knih a jevišť. Nyní se posouváme k serializovanějšímu a narativnějšímu obsahu. Vzrůstá posluchačská poptávka po sériích, které vycházejí několik týdnů. Přibývají hrané podcasty. Rozhlasová tvorba odstupuje od pouhé adaptace divadelních her pro rozhlas. Dnes vytváří originální obsahy, zaměřuje se na vývoj postav a vyprávění příběhů, které zaujmou publikum od začátku, je přesvědčena Schäfer.
Nástup trendu podcastů redefinoval očekávání posluchačů. Otevřely prostor novým hlasům i formátům, přivedly mnoho lidí zpět k poslechu – vytvořily ale také větší konkurenci pro tradiční média. Posluchači dnes preferují obsah, který je intimní a osobní jako v podcastech – tedy takzvaný individuální poslech. Museli jsme všechno přehodnotit: jak produkujeme, jaké druhy příběhů i jak je vyprávíme. Nyní se zaměřujeme na originální příběhy psané speciálně pro audio. Příběhy, které mají být slyšeny, nikoli viděny, komentuje tyto trendy Schäfer.
Vítězný Kafka s britským přízvukem
Zvukově pestré bylo také vítězné drama letošního ročníku Franz a Felice dramatika Eda Harrise z produkce BBC 4. Drama o nenaplněném vztahu Franze Kafky a Felice Bauer se odehrává na pozadí šustění pražských večerníků, skřípání dřevěných podlah pavlačí, mileneckých šepotů milostných psaní… a štěbetání britských turistek, které obrážejí dnešní pražské kafkovské safari. Harris vypráví milostné drama optikou muzealizace a komercializace Kafkova života. Jako matka Felice Bauer odhaluje intimitu snoubenců porušováním dopisního soukromí své dcery, pronikáme i my sto let po Kafkově smrti do jeho nitra. Publikujeme knižně jeho dopisy, vyprávíme jeho příběh na muzejních prohlídkách, posloucháme jej jako rozhlasovou hru. Z posluchače se stává aktivní spolutvůrce příběhu. Každý zvuk se stává příběhovým vodítkem i zamyšlením nad současným literárním konzumem. Netradiční pojetí kafkovského příběhu a jeho témat, které kriticky ukazuje na samotné posluchače, je ukázkou, jak se současné rozhlasové drama může vztahovat k novému posluchači. Aktivně a cíleně.
Zatímco tradiční formát rozhlasové hry je zaměřený na proudové vysílání pro široké publikum, hraný podcast je flexibilnější audioformát distribuovaný online, s různou délkou i strukturou. Podcasty jsou dostupné kdykoliv a často jsou cílené na specifické publikum, popisuje současný stav audiotvorby šéfka dramatické tvorby BBC 4 Alison Hindell. Nemusíme se ovšem obávat, že klasickým dramatům a adaptacím v rozhlase odzvonilo. Formáty se nenahrazují, ale doplňují a dávají šanci mnoha novým tvůrcům, říká Hindell.
Hrané podcasty u nás
Také u nás vyšlo, především na stanici Českého rozhlasu Wave, několik hraných podcastů: Zkouškový, Rozchod, Reakce nebo Neklid. Za Českou republiku se ČRo na Prix Europa mimo jiné představil první díl pětidílné série Jana Dibitanzla Štěstí ASAP. Hraný podcastový seriál vypovídá o stavu dnešní uspěchané doby, kterou charakterizuje krize duševního zdraví, tlak na vydělávání peněz a na bezohledný individualistický úspěch.
Jak si hlavní postavy Tomáš, Patrik a Andula (Adam Ernest, Vojtěch Hrabák a Alžběta Malá) poradí s vývojem AI terapeutické aplikace? Zaposlouchejte se v aplikaci mujRozhlas třeba hned teď…
Komentáře k článku: Od techno opery po Kafku
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
