Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Odezvy Divadelní Nitry (No. 2)
Sobotní program DN byl částečně pošramocen počínajícím nečasem, jenž organizátory donutil přesunout či dokonce zrušit některé venkovní akce. O program pro ně připravený naštěstí nebyly ochuzeny děti, neboť obě připravená odpolední loutková představení našla své útočiště ve foyeru DAB. Na buben nepřišli ani příznivkyně a příznivci koordinovaného pohybu, protože oblíbené lekce romských tanců i argentinského tanga se uskutečnily vně kulturního centra bod.K7.
První položka hlavního programu, aktivistická audiowalk performance sdružení Uhol_92 Tichým hlasom. In a Calm Voice, která se odehrála v prostorách Nitranské galerie, přinesla pětici autentických příběhů vyprávěných kvintetem různorodých vypravěčů i rozdílnými hlasy. Ty spojovalo téma protestu coby přirozeného způsobu vyjádření. Meditativní hodina silných zážitků představila tvorbu jednoho z mladých progresivních slovenských spolků ve velmi dobrém, zbytečně neexhibujícím světle. Režijní tvorba Alžbety Vrzguly se zatím vyznačuje pokornou službou zvolenému tématu, ale i neokázalou, leč intenzivní prací s vybranými performery. Výtečný start do druhého festivalového dne.
Zvolenská profilová inscenace SME KRAJINA: príbeh ľudí, priehrady a času, v Nitře zafungovala o poznání lépe, než před několika dny v Plzni, což bylo dáno především rozdílnými, a pro potřeby dané produkce mnohem přívětivějšími, prostorovými dispozicemi Divadla Andreja Bagára. Inscenace se pokouší komunikovat podstatné, a na Slovensku pochopitelně široce rezonující téma, ale činí tak prostřednictvím řady divadelně-dokumentaristických stereotypů. Projekt působí jako neumělá, navíc zbytečně lyrizovaná stylistická kopie první třetiny Havelkovy Dechovky, shodně dramaturgované Martou Ljubkovou, roztažená na celovečerní stopáž. Zde ale absentuje nadhled a cit pro timing i gradaci. Režisérka Petra Tejnorová se jako už mnohokrát mnohem víc soustředí na rádoby efektivní kejkle s technologickými hejblaty, než na hereckou práci. Výsledkem je unylé mudrování hraničící s agitkou. Nicméně je evidentní, že ve Zvolenu pod soustředěným uměleckým vedením Petera Pálika roste umělecký soubor, jehož postupný vzestup se vyplatí sledovat. Sebevědomě totiž odmítá vžitou představu regionálního divadla coby rutinního odbytiště provozních titulů, a naopak se společensky angažuje a progresivně vyvíjí. Tleskám mu za to.
Druhým ekologickým milníkem festivalové soboty, se stalo historicky první vystoupení belgické performerské dvojice Silke Huysmansové & Hannes Dereera na slovenské půdě. Performance Příjemný ostrov (Pleasant Island), je prostřední částí divadelně-dokumentární trilogie, jejíž kompletní, byť nechronologické uvedení tvoří jakousi programovou páteř letošního ročníku. Tematicky důležité, vizuálně však nepříliš objevné intermediální ohledávání trudné historie Republiky Nauru je poutavé hlavně díky evidentnímu osobnímu zapálení i synergické souhře obou tvůrců, díky němuž se nikdy nezvrhne v suchopárně kazatelskou přednášku. S napětím očekávám další díly!
A srdce víkendu patřilo místní Synagoze, jež nás naoko přenesla do dávno minulých časů. V předpůlnočních devadesáti minutách zde totiž rozmarně úřadoval Johan Doktor Faust v excelentním komediantském podání pražské umělecké laboratoře Handa Gote research & development. Historická rekonstrukce klasické loutkové hry statečně bojovala zejména s akustickými limity prostoru a poněkud přestřelenou stopáží, která několik neduživých jedinců donutila k předčasnému odchodu, intenzivně však potěšila nezpochybnitelným loutkářským umem a mimořádnou porcí tradiční divadelní magie. Stala se ideální předehrou pro následující noční reje i vášnivé diskuse v exkluzívním klubu Uranie. Rozkošně bylo!
///y
Pokračování příště!
Odezvy Divadelní Nitry (No. 1)
Komentáře k článku: Odezvy Divadelní Nitry (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
oMRSK
SKVĚLÉ
09.10.2023 (18.59), Trvalý odkaz komentáře,
,