Divadelní noviny > Festivaly Reportáž Zahraničí
Odezvy Divadelní Nitry (No. 6)
Závěrečný den 32. ročníku mezinárodního festivalu Divadelní Nitra představil druhou inscenaci Rastislava Balleka, tentokrát vzniklou ve spolupráci s Divadlem Andreje Bagára. Ve velmi brzké derniéře uvedená scénická esej Pribina (Making of), pod níž jsou kromě režiséra autorsky podepsáni i Miklós Forgács a Martin Homza, bohužel nevzbudila ani vzdáleně podobné nadšení, jako úterní Kocúrkovo. Důvodem je především neschopnost souboru komplexně dostát náročným předpokladům zvoleného žánru, ale i pochopit, vstřebat a následně suverénně interpretovat požadavky ideového atamana. I přes nepřehlédnutelné ambice ironicky se (opět!) vyslovit k těkavé tematice národních mýtů, se výsledkem stala hypnoticky unavující, herecky enormně nejistá a pohříchu rychle zapomenutelná jevištní skica, v níž dokázala pozornost strhnout především detailní výprava Markéty Plaché. Škoda vynaložených snah.
Pribina (Making of). Foto: archiv festivalu
Pravým vyvrcholením náročného šestidenní se následně stala excelentní, a v závěru právem mohutně aplaudovaná inscenace Danse Macabre, vzniklá společnými silami Dakh Theatre, Dakh Daughters a Tetiana Trojické, v režii proslulého ukrajinského ahasvera, mezinárodně renomovaného tvůrce Vlada Trojického. Vizuálně nesmírně poutavý, úderně punkový dark kabaret je esenciálním poslem letošního motta festivalu. Odezvy aktuální ruské zvůle se zde totiž stávají základním stavebním kamenem symbolicky bohatého, přes to však univerzálně srozumitelného svědectví o osudech a emocích žen, sužovaných válkou. Výpověď herecky sugestivní a totálně kolektivně koncentrovaná, hudebně i pěvecky sebejistá, avšak na světelné roky bezpečně vzdálená tenatům kýče. Závěr hodný festivalu evropské A. třídy, k nimž Nitra zcela nepochybně náleží. I proto je poměrně rozhořčující, že akce milovaná, hojně navštěvovaná i výtečně organizovaná v současné době čelí velice nepříjemným ústrkům a nátlakům k přesunu do krajně nevhodného červnového termínu. Srdečně doufám, že je ustojí, a znovu se nadechne k dalšímu spanilému letu.
Tak snad na shledanou brzy!
///
Odezvy Divadelní Nitry (No. 1)
Odezvy Divadelní Nitry (No. 2)
Odezvy Divadelní Nitry (No. 3)
Divadelní výlety Jana Grulicha (No. 14)
Odezvy Divadelní Nitry (No. 4)
Odezvy Divadelní Nitry (No. 5)
…
Komentáře k článku: Odezvy Divadelní Nitry (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Nemyslím,
že by přesun do červnového termínu byl v zásadě tak špatný. V červnu či koncem května je mnoho obdobných festivalů (u nás např. Regiony, DSB, Flora, v polské Toruni Kontakt, ve Vídni Wienerfestwochen, v Berlíně Theatertreffen…), neb je dobré počasí a mnohé soubory se tou dobou vydávají na turné, dají se s nimi snáz domlouvat termíny. Až grantová řízení, kdy se subjekty dozvídaly o výši grantu na jaře, donutila některé – především nezávislé – festivaly u nás (…příští vlna/next wave…, 4+4 dny v pohybu, Nad Prahou půlměsíc) přesunout termín konání z května/června na podzim.
Podle mne ještě lepší termín pro velké divadelní (ale i filmové a hudební) festivaly je červenec a srpen, kdy se ve stálých divadlech nehraje, soubory jsou na turné a diváci mají čas přijet i z delších destinací a na akci zůstat. To jsou termíny festivalů typu Theater der Welt v Berlíně, mnohatýdenních festivalů v Avignonu či v Edinbughu (u nás MFF KV, LFŠ, Jiráskův Hronov či Letní Letná, nemluvě o řadě hudebních). Tak by se možná podařilo Nitře přivézt za dostupné peníze soubory, tvůrce a inscenace, které se účastní těchto akcí, a na festival by přijeli divadelní fanoušci nejen z blízkého nitranského okolí či profesionálové, kteří návštěvu mají v popisu práce.
25.10.2023 (13.03), , Trvalý odkaz komentáře,