Odpočívej v pokoji, Brno?
Brněnská kulturní politika je dlouholetý otazník, který se tu s menší, tu s větší vůlí snaží někdo zodpovědět. Rafinovaně se při náznaku jakéhokoliv projasnění zauzlí do číslice, která se pod vlastní vahou zřítí a vytvoří obligátní ležatou osmičku. Tedy nekonečný problém, jehož řešení může přinést Program rozvoje kultury. Například. Ovšem, kdo ví? Diskuse s veřejným připomínkováním dokumentu proběhla 25. ledna v Sále Břetislava Bakaly.
Brno – pestrý divadelní svět
Je až příznačné, že zástupci města a firmy DHV ČR, která projekt Program rozvoje kultury města Brna vypracovávala, jej představili v lednu 2012, tedy v horizontu nedávných událostí, které stále silně rezonují brněnským kulturním prostředím. Zrušení poradního sboru pro kulturu a oznámené škrty příspěvkovým organizacím (obé v říjnu minulého roku), které otřásly vzděláním, sociální správou a málem stály život několik divadel (viz Rozrazil Online „Krněnský soumrak“), na což zmobilizovaní divadelníci protestovali v grandiózním stylu. Škrty se divadlům rozložily do „únosné“ míry, protesty zachránily operu, ale Dům umění města Brna musí opustit Dům pánů z Kunštátu, Hadivadlo stále neví, zda může jásat či se potácet v existenční nejistotě a jedna z posledních zpráv hovoří o výpovědi nájemní smlouvy provozovatelům kavárny Tro3jka (fungující jako jedno z důležitých center brněnské nezávislé umělecké scény). Ředitel Národního divadla Daniel Dvořák byl ve funkci ponechán i přes velmi intenzivní, adresné a relevantní argumenty proti jeho setrvávání na postu. Do napjaté atmosféry odvysílala Česká televize v pořadu 168 hodin závažnou reportáž Ley Surovcové o záhadách hospodaření ND, ve kterém v součastnosti probíhá ekonomický audit. Do brněnské nejistoty a „kanálové“ rétoriky magistrátu (dotace na kanalizaci; první výkop či komunikační a informační kanál) vzniká iniciativa Brno kulturní, která usiluje o zpřehlednění a jednoznačné formulování kulturní politiky města. Inu, pestrý divadelní svět.
25. ledna, 15:00
Atmosféra byla již od začátku prosycená jednoznačným vymezením diskutujících stran. Snímek ČT Brno
Velký sál by téměř zaplněn zástupci příspěvkových organizací i nezřizované nezávislé scény, akademiky, umělci, studenty, aktéry protestů proti škrtům, odbornou i širokou veřejností. Diskusi moderoval redaktor Českého rozhlasu Vladimír Kroc. Za DHV se debaty zúčastnil její ředitel a jednatel Radim Gill a vedoucí projektu Martin Dohnal. Město zastupovali předseda Komise rady města Brna pro kulturu Stanislav Michalík a koordinátor oborových koncepcí Jakub Rybář. Atmosféra celé debaty byla již od začátku prosycená jednoznačným vymezením diskutujících stran. Zatímco prezentace projektu začala pět minut po začátku, diskuse silně přetáhla zamýšlený konec.
Zeď rozhořčených
Velký sál by téměř zaplněn zástupci příspěvkových organizací i nezřizované nezávislé scény, akademiky, umělci, studenty, aktéry protestů proti škrtům, odbornou i širokou veřejností. Snímek ČT Brno
První blok zahájil Dohnal prezentací základních bodů Programu rozvoje kultury. V druhém se vedla samotná diskuze, jejíž průběh lze shrnout jako pět zástupců nové kulturní strategie sedících proti „zdi rozhořčených“. Výraznou skupinu tvořili členové Brno kulturní (Martin Bernátek, Petra Hlaváčková a Petr Jan Kryštof), kteří pokládali řadu otázek týkajících se zejména dalších kroků magistrátu po tzv. „Bodu 0“, od nějž se bude vyvíjet další doplňování a zpřesňování dokumentu. Největší průlom v rozpravě však nastal po příspěvku členky Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Yvony Kreuzmannové, která poděkovala za snahu města vyjít vstříc nezávislým umělcům a formulovat strategii kultury, zároveň v něm naznačila několik kritických nedostatků dokumentu. Shledala pochybení v odbornosti, metodologii i způsobu, jakým DHV zpracovávalo vstupní analýzu. Kritiku nedostatečné doby na přípravu vstupní analýzy kritizovala také Marta Smolíková z ProCulture. David Oliva upozorňoval na fakt, že tabulky použité v dokumentu jsou přejaty z výroční zprávy města a nově vytvořené analyzují výnosy, nikoliv náklady. Kreuzmannová dále upozornila, že DHV primárně o mapování kultury nejde a grafická příloha zrcadlí funkční vícezdrojový dotační systém, zatímco jej firma označuje jako absentující. Za fatální nedostatek označila velmi krátkou dobu, za níž by mohla veřejnost dokument komentovat. Pouhých necelých šest dnů (19. – 25. ledna do 20:00) s tím, že veřejná prezentace a diskuze proběhly v den uzavření (po konci akci zbývalo pouhých dvě a půl hodiny na zaslání připomínek). Otevřeně vyzvala k prodloužení doby, v níž je možné dokument komentovat.
Vstřícnost má své meze
Rybář v reakci uvedl, že prodloužení není možné, neboť by tím ohrozil spolupráci s DHV. Ředitelce divadla Barka Zdeňce Vlachovské na podobný dotaz o prodloužení řízení odpověděl sám Gill. Jeho odpověď ovšem vyzněla „záhadně“. K odkladům se vyjádřil velmi rezervovaně a svou jedinou promluvu ukončil větou: Vstřícnost má své meze. Kreuzmannová také připomněla průběh soutěže na vyhotovení projektu. V první části setkání z úst mluvčích Programu rozvoje kultury explicitně nezaznělo, že druhý subjekt, který se do tendru přihlásil, ProCulture, byl vyřazen na základě špatných formálních náležitostí. Další podstatnou připomínkou, která je v podstatě pro brněnskou kulturní politiku symptomatická, je absence vize a snahy současný stav posunout někam dál. Na závěr příspěvku dodala, že koncepce DHV přichází s opačně formulovanou strategií, která tvrdí, že kultura je podmíněná cestovním ruchem. V jejím příspěvku také zaznělo, že by se ráda setkala se zástupcem Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje, které je v dokumentu uváděno jako klíčový partner. Přání zaznělo třikrát z různých stran. Až na samotném závěru vyšlo najevo, že nikdo ze zástupců Asociace se setkání nezúčastnil.
Vstřícnost má své meze… Snímek ČT Brno
Nezávislí
Veřejného připomínkování se kromě zástupců magistrátu zúčastnila i magistrátní opozice. Martin Ander (Strana Zelených) otevřel další tematický okruh. Očekával, že město jednoznačně stanoví terminologii, která pojmenuje, co je skutečně „městem nezřizovaná“ a nezávislá kultura. Zároveň zdůraznil absenci jakékoliv zmínky o tolik potřebných víceletých grantech a snahy rozdělování dotací učinit transparentní. Doplnil, že z 9,1 % rozpočtu, které na kulturu jsou vyčleněny, jde pouhá 0,1 % právě na kulturu nezřizovanou městem. Bývalý první náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) poté zdůraznil, že snahy o dialog s magistrátem jsou v Brně přítomné již dlouho a setkání, které proběhlo 25. ledna 2012, není první iniciativou. Připomněl setkání na půdě Katedry divadelních studií (tehdy Kabinetu divadelních studií při semináři estetiky). První setkání bylo uspořádáno na závěr roku 2008 (pod názvem Brněnská koncepce kultury a divadlo) a druhé v červnu 2009, jehož výstupem byla Rezoluce z Kulatého stolu o Nepříspěvkové divadelní kultuře v Brně. Dokument přejala Strana zelených jako součást programového prohlášení prezentovaného při setkání Firefoxpárty, diskuse o budoucnosti brněnské alternativní scény v prostorách klubu Fléda 8. října 2009. Diskuse se zúčastnila také náměstkyně primátora pro kulturu Jana Bohuňovská. Během celé debaty nevystoupila s jediným příspěvkem.
Sešli jsme se navzdory
Nejčastější komentáře koncepce Programu rozvoje kultury byla absence vize. Jasné směřování v něm neshledával téměř žádný z přítomných účastníků. Kteří si vzali slovo. Mezi nimi i mezzosopranistka Jitka Zerhauová, klíčová osobnost operních protestů v Brně, či Kateřina Eichlerová za sdružení Kulturárium. Svatopluk Bártík z recesistického uskupení Žít Brno zase nahlas pojmenoval apriorní nedůvěru vůči projektu. Zároveň představil jednu z vlastních iniciativ, díky které si nezávislé kulturní skupiny budou moci bezplatně zařadit do centrálně spravovaného online programu své produkce. Matěj Hollan citoval obzvlášť „pikantní“ pasáže ze zápisu jednání Komise pro rozvoj kultury z 14. prosince 2011, v nichž se řada aktérů projektu vyjadřuje s despektem k nezávislé scéně a dialog s ní považuje za přítěž. „Extatický“ výstup nanejvýš rozhořčené Marcely Alterové, která svůj plamenný projev o uzavírání poboček brněnských knihoven uzavřela velkolepým provoláním: Brno prachy má a neumí je používat! byl korunován Michalíkovými newspeakovými obraty jako např.: čtivuchtivost či Každá scéna je závislá, třeba na svých myšlenkách. Další podstatnou poznámku o vymezení pojmu tzv. „nezávislé kultury“ měla Barbora Antonová z Domu umění, která prohlásila, že nezávislé umění se tvoří i na úrovni příspěvkových organizací. Dodala také pro odpoledne charakteristickou definici: Sešli jsme se navzdory, nikoliv na pozvání magistrátu. Symbolicky tím odpověděla na Rybářovu dobře míněnou, leč ve výsledku absurdní větu: Pokud chcete komunikovat s magistrátem, pak není nic snazšího, než počkat, až vás magistrát ke komunikaci vyzve. Tento jeho rétorický obrat si v hledišti vysloužil hlasitou reakci: Na to, abyste zjistili tohle, jste nepotřebovali studii za 800 tisíc… a dotyčný následně opustil své sedadlo.
Tro3jka chce žít. Snímek archiv
Dalším zlomem v již velmi napjaté atmosféře byl příspěvek rektora JAMU Ivo Medka. Upozornil, že na setkání nebyl pozván ani on, či některý vedoucí dalších příspěvkových organizací města. Do následné rychlé a zmatené rozpravy, v níž se diskutéři snažili zorientovat v tom, kdo koho a za jakým účelem oslovil, do debaty vstoupil Pavel Baďura, dramaturg ohrožené Tro3jky, že kupř. nebyli osloveni ani zástupci samotné alternativní scény (mezi jinými jmenoval i čerstvého laureáta ceny objev roku festivalu …příští vlna/next wave… divadlo D‘EPOG). Završující příspěvek měl ředitel Moravské galerie Marek Pokorný, který ve zkratce shrnul body „budoucí“ debaty a označil setkání za průlom ve vztahu města a kulturních institucí.
Karel never sleeps
Po skončení následovala komornější diskuse v přilehlé kavárně Karel never sleeps, kterou moderoval pedagog a hudební dramaturg Viktor Pantůček. Mezi hosty, kterými byly např. Marta Smolíková a Yvona Kreuzmannová, hovořil umělecký šéf a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša. Kromě snahy formulovat připomínky, které by mohly dopomoci ke zpřesnění dokumentu, se přítomní zamýšleli, jak posílit koncepční uvažování magistrátu. Shodli se na intervenci odborníků nenavázaných na město a v pokračování dialogu, který by mohl přinést konstruktivní řešení. Diskuse budou pokračovat 15. února 2012.
Může Brno odpočítat v pokoji?
Vyvstává otazník nad otazníkem. Může Brno odpočítat v pokoji? Snad ne. Vzájemný dialog by mohl aktivizovat a provokovat k hledání kompromisu – prostředí skutečného, v němž bude klid pro rozvoj kreativního potenciálu a „pokoj“ od neustálých soubojů s byrokracií a holou existencí.
RozRazil Online, 29. 1. 2012, 19:30:00
///
O diskusi se také můžete dočíst ve Zpravodajství ČT Brno: Brno představilo program rozvoje kultury, místo pochvaly sklidilo kritiku
Problematice současné kulturní politiky v Brně se věnuje Martin Bernátek v aktuálních DN 2/2012 Brněnská potěmkiáda.
Původní text z RozRazil Online R.I.P. Brno? (upravil a mezititulky dodal hul)
Komentáře k článku: Odpočívej v pokoji, Brno?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
