Odpověď Jiřímu Hanákovi
Vážený pane Hanáku,
nejprve děkuji za pochvalu Divadelních novin, od Vás jsem ji nečekal, o to víc potěšila.
Vysvětlujete, proč odbory nemohou zastavit odliv herců z normálního angažmá na „volnou nohu“, udržet výši platů a ochránit je před zvůlí ředitelů v soukromých i zřizovaných divadlech. Já si myslím, že to neřešíte s patřičnou razancí, ale pokud máte pravdu Vy, jsou odbory na odpis. Jsou prakticky jedinou reálnou silou, která rozumnou ochranou zaměstnanců může ochránit i divadla – přesně, jak jste to poznal v zahraničí. Ředitelé příspěvkových organizací jsou jen dosazenými správci a jsou na tom hůř než poslední zaměstnanec – pokud neposlechnou, letí na hodinu.
Jenže jak na to, že? Stávka? Kolik by se asi vyrojilo stávkokazů. Podpora lepší legislativy? V příspěvkovkách máme své drobné jistoty v nejistých poměrech, chlácholíte se. Jak přes příspěvkovky chcete chránit všechny a všechno, čím jste dopis uzavřel, jsem nepochopil.
Herecká asociace si po pětadvaceti letech poklepává na rameno, místo aby se zhrozila, že cestu ke kapitalismu postavili bez ní.
Přeji vše dobré opravdu přátelsky a vlastně smutně.
Komentáře k článku: Odpověď Jiřímu Hanákovi
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
