Divadelní noviny >
Ohlížení s Bohdanem Holomíčkem
Divadlo Na zábradlí, asi 1995. Nalevo mě fotí Josef Ptáček, já si zase fotím Ivana Havla a přitom si jakoby mimoděk vyfotím pana Kemra, který mě zaskočil otázkou, zda by tu fotku mohl dostat...
Divadlo Na zábradlí, 1997. Taková tichá a svatá chvilka s Petrem Léblem...
Vinohradský hřbitov Praha, únor 1993. Václav Havel se loučí s Janem Grossmanem.
Divadlo Komedie, leden 1995. John Gabriel Borkman v režii Jana Nebeského. Emma Černá, Zdena Hadrbolcová, David Prachař a pro mne poprvé na pět hvězdiček vynikající Miroslav Moravec.
Divadlo Na zábradlí, 1990. Věra Chytilová a Miroslav Macháček. Těšil jsem se, že mu udělám radost, protože o ten obrázek hodně stál... Stále si vyčítám, že jsem to nestihl.
Divadlo Na zábradlí, asi 2002. Jaroslav Krejčí – grafik a pak fotograf, jak sám o sobě říkal. Poprvé jsme se potkali u Vašinky v Divadle Orfeus už v roce 1970. Neustále si na něco stěžoval, ale když ho člověk odvedl k jinému tématu, byl pak úžasný vypravěč.
Divadlo Na zábradlí, 1999. První čtená hry Malý říjen, kterou Ladislav napsal. Už si dnes ani nevzpomenu, kdy začalo naše přátelství. Znovu a znovu pociťuju, jak mi chybí...
Divadlo Na zábradlí. Osmělil jsem se a mně neznámý chlapík přikývl, že mohu. Vrtalo mi hlavou, kdo si to čte rusky Těatralnuju žizň. Byl to Sergej Fedotov, pro kterého jsem pak ve Varech v roce 2001 fotil jeho inscenaci Racka.
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)