Divadelní noviny > Kritika Názory – Glosy
Online outismus
Asi málokterý chronický uživatel internetu a až ikonický přispěvatel do diskuzí se po smrti stal předmětem takového mediálního zájmu jako outista Michal Kolesa. Jeho fenomén provázela dvojice motivů, které pro svůj autorský projekt #jsi_user využil také režisér Braňo Holiček. Vedle Kolesových neuvěřitelných obsesí plavajícími ženami a takřka nevyčerpatelným diskuzním apetitem to byl zejména nepřetržitý přísun nevkusných urážek, kterým ho zasypávali ostatní diskutující. Nenechal se odbýt.
Holiček proti sobě staví etiku elementární a mikrosvěta, který se médiem nově vytvořil. Trojice „userů“: Petr Vršek, Daniel Šváb a Mikuláš Čížek (j. h.) se potkávají na jejich tradičním pískovišti – internetové diskuzi. Jejich nepřetržité promluvy kombinují autentické Kolesovy příspěvky i reakce jeho obdivovatelů a odpůrců. Jednotlivé celky replik od sebe herci oddělují různými technickými hrátkami s tablety. Místy nápadité a koncepčně komplikované míchání reálného projevu s video postprodukcí se místy přesto cyklilo. Podivně se v celku jevila také pointa snových pasáží, v nichž Mariana Večeríková (j. h.) zpodobňující jeden z Kolesových životních zájmů – ženu v plavkách, recitovala části zamyšlení Kamila Fily otištěného v Respektu. Tvůrci totiž Kolesu na závěr připodobní k nepochopenému kazateli čistoty a neposkvrněnosti a absurditu dovrší znakem ukřižování.
Formálně vytříbená inscenace vyvolává otázku, zda je vůbec potřeba vytvořit divadelní portrét někoho jako byl Michal Kolesa a zda jeho bědný stav dále nějak zveřejňovat a komentovat, když to stihlo bezejmenné stádo individuí na internetu. Jako nahlédnutí do soukromí outsidera není inscenace příliš vyvážená a tvůrci na něj téměř nemají vlastní názor. Naopak jako sociologická sonda je inscenace příliš nekomplexní.
Studio Ypsilon -Braňo Holiček a kol.: #jsi_user. Režie Braňo Holiček, výprava Nikola Tempír, dramaturgie Jan Tošovský. Premiéra 6. 12. 2013.
Komentáře k článku: Online outismus
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Podle mne
jde o výborné divadlo, a to z více důvodů.
Za prvé otevírá v divadelním prostoru prostředí internetu, a to jak v silně karikované a ironické rovině tak vážnějším či možná přímo apelativně varovným, eticko-moralistním vhledem do něj skrze jeho tragickou a současně ikonickou osobnost. Mnozí ji znají, já – přiznávám – se o ní dozvěděl až díky této produkci (Pro neznalé doporučuju Macháčkem zmiňovaný text Kamila Filly v Respektu z 11. 11. t. r.: http://respekt.ihned.cz/c1-61213560-se-smrti-michala-kolesy-prisel-cesky-internet-o-svou-nevinnost s mnoha linky).
Za druhé je inscenace příkladem rychlé – v podstatě publicistické – reakce divadla na aktuální dění kolem, a to dokonce ne pouze na politické kauzy. To u nás nebývá příliš zvykem.
Na a za třetí se forma Holičkovi a všem hercům velmi podařila. Byla adekvátní vnějšímu působení používaných médií a technickým možnostem aktuálních technologií (tablety), současně vtipná s laškovně poetickými obrazy reflektujícími emoční rovinu Kolesovy osobnosti (dívka v plavkách) s až existenciálními přesahy, které však tvůrci divákům nijak nevnucovali.
08.12.2013 (22.12), Trvalý odkaz komentáře,
,