OPERA 2015/I – Bezmocný ďábel (22. ledna)
Premiérou opery Arriga Boita Mefistofeles v nastudování souboru Státní opery Národního divadla v Praze byl zahájen ve čtvrtek 22. ledna 12. ročník Festivalu hudebního divadla OPERA 2015. Slavnostně ho před oponou otevřeli ředitelka festivalu Lenka Šaldová s ředitelem Národního divadla Janem Burianem.
Štefan Kocán (Mefistofeles) a Daniel Magdal (Faust). FOTO HANA SMEJKALOVÁ
Jeden z velkorysých pokusů o operní interpretaci Goethova Fausta rozhodně patří na scénu Státní opery a obohatil program festivalu. Samotná inscenace však měla povážlivé trhliny.
Kruhový prostor s točnou a jakýmsi víceúčelovým přehlídkovým molem zůstal příliš abstraktní, nemocniční lůžka, panenky coby mrtvé děti a podobné propriety ho nemohly konkretizovat do působivého sdělného obrazu lidské společnosti, především té současné zmítané destrukcemi všeho druhu, jak zřejmě inscenátoři zamýšleli. Ještě tak nejspíš ho evokovaly kostýmy, hodně málo pak taneční kreace.
Eva Urbanová (Elena), Daniel Magdal (Faust) a Sylva Čmugrová (Pantalis). FOTO HANA SMEJKALOVÁ
Režisér Ivan Krejčí zopakoval minimalistické režijní prostředky, s nimiž dobře uspěl v dramaticky přímočaré Anně Bolaynové v Ostravě, jenže s nimi nemohl vystačit v komplikované významové i estetické struktuře Mefistofela. Že bylo záhodno pečlivěji a důsledněji formovat herecké prostředky ukázalo milostné setkání Fausta s Elenou (starověkou Helenou) – Eva Urbanová s Danielem Magdalem dovedli situaci do nechtěně komické podoby, ona s gesty z Libuše, on v naučeném mechanickém pokleknutí, s pěveckými gesty jednou či druhou rukou, případně obouruč. Bez sebemenší souhry jakoby o sobě vůbec nevěděli a snažili se (ne moc úspěšně) dostát pěveckým partům.
Štefan Kocán (Mefistofeles). FOTO HANA SMEJKALOVÁ
Reputaci inscenace zachránilo hudební nastudování, renomovaný italský dirigent Marco Guidarini odstínil škálu zvukových ploch s citem pro zvláštní styl italské opery poučené hudbou na sever od Alp. Vůbec nejlépe zněly výtečně připravené sbory Státní opery a chlapecký Pueri gaudentes – s pečlivě vyladěnými hlasovými skupinami a s propracovaným výrazem, jaký tu dlouho nebyl ke slyšení.
Christina Vasileva (Marguerite), Daniel Magdal (Faust) a Štefan Kocán (Mefistofeles). FOTO HANA SMEJKALOVÁ
Mefistofeles v podání Štefana Kocána je krásný chlap s hlubokým měkkým basem, ale kromě póz a gest také nemá co hrát. Rumunský tenorista Daniel Magdal vyloženě nezkazil žádný tón obtížného partu, ale unaveným roztřeseným hlasem nedokázal stvořit uvěřitelného Fausta zmítaného chtivostí po všem, co mu může pekelník nabídnout. Jen Christina Vasileva v exaltovaně podané Margheritě předvedla strhující emoce, k nimž se hodil její ostrý průrazný hlas, ovšem niternější polohy prozrazovaly jeho technické limity.
Christina Vasileva (Marguerite). FOTO HANA SMEJKALOVÁ
Nesourodá pěvecká sestava a především angažování Magdala připomíná staré nedobré pořádky ve Státní opeře. Je také otázkou, zda pro devět představení mít dvě alternace, představitele Mefistofela dokonce tři!
Národní divadlo Praha – Státní opera – Arrigo Boito: Mefistofeles. Dirigent Marco Guidarini, režie Ivan Krejčí, scéna Milan David, kostýmy Marta Roszkopfová, světelný design Daniel Tesař, pohybová spolupráce Igor Vejsada, sbormistr Martin Buchta, dramaturgie Jitka Slavíková.
Komentáře k článku: OPERA 2015/I – Bezmocný ďábel (22. ledna)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
