OPERA 2015/III – Vražedkyně z Opavy (24. ledna)

Opavskou inscenací opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa festival OPERA v roce 1993 začínal, resp. stala se jedním z klíčových argumentů pro jeho zřízení. Do Opavy tehdy putovaly hned dvě ceny „Libušky“ a vystoupení nejmenšího operního souboru pražské publikum nadchlo nasazením i kvalitou provedení. Také letos opavská opera inscenací téhož titulu získala velké sympatie.

Tereza Kavecká, Katarína Jorda Kramolišová a Jakub Rousek FOTO PETR VESELÝ

Za nejprůkaznější kvalitu současné inscenace považuji hudební nastudování, dramatické, vedené někde mezi prý autentickou janáčkovskou deklamací a dnes uznávanou janáčkovskou melodičností. Dirigent Petr Šumník dokáže dát operní inscenaci emoce, neinterpretuje hudbu, ale dramatický příběh hudbou vyjádřený. Malý sbor spolehlivě připravila Kremena Pešakova, stejně jako v roce 1993.

Tereza Kavecká a sbor
FOTO PETR VESELÝ

Režisérka Jana Pletichová Andělová do „realistických“ popisných obrazů vnesla několik symbolických momentů, jenže jimi zase jen ilustrovala prvoplánové čtení partitury. Dobře zapůsobily světelné rytmizované kužely, zhola zbytečně režisérka připsala němou postavu zemřelého zhýralého muže Kostelničky v bláhové snaze popisně vysvětlovat, co v Janáčkově geniálním zhuštění příběhu vysvětlení nepotřebuje. A kdyby, Janáček sám nabídl (a posléze opustil) řešení, a sice „vysvětlující“ árii Kostelničky, která se většinou škrtá, ale proč ji škrtli opavští, když potřebovali vysvětlovat? Inu ukázkový doklad redukce operní režie na organizaci ilustrativního jevištního dění.

Katarína Jorda Kramolišová, Roman Cimbál a sbor
FOTO PETR VESELÝ

Katarína Jorda Kramolišová přešla z mladých milovnic a heroin na Kostelničku, a stvořila ji pěkně jako citlivou i přísnou ženskou, statnou a rozhodnou. Jen některé akce asi na přání režisérky příliš patetizovala (konec 2. jednání), a chybí jí do požadavku partu víc hlasové dramatičnosti a sem tam intonační přesnosti.

Katarína Jorda Kramolišová FOTO PETR VESELÝ

Tereza Kavecká FOTO PETR VESELÝ

Pro potřeby Jenůfy je trochu drobnější i pěkný soprán Terezy Kavecké. Postavu však pěvkyně zpívá i prožívá stejně jako Kramolišová s naléhavostí a emocionální silou.

Juraj Nociar, sbor a balet
FOTO PETR VESELÝ

Juraj Nociar naopak fanfarónství Števy ukazuje jaksi zvnějšku, jeho hlas zatím nenašel ideální podobu. Jakub Rousek je parádním Lacou, neohrabaným, upřímným, nešťastně zamilovaným a obětavým chlapem. Pohyby, gesty i pěveckým výrazem ze zmíněného pomezí kantilény a deklamace.

Tereza Kavecká, Jakub Rousek a Katarína Jorda Kramolišová FOTO PETR VESELÝ

///

Katarína Jorda Kramolišová a Tereza Kavecká
FOTO PETR VESELÝ

I menší role byly obsazené dobře.

Představení zapůsobilo emocionálně podaným příběhem a situacemi, nasazením, jímž překonalo interpretační nedostatky a získalo si diváky – velký úspěch!

Tereza Kavecká a sbor
FOTO PETR VESELÝ

Slezské divadlo Opava – Leoš Janáček: Její Pastorkyňa. Dirigent Petr Šumník j.h., režie Jana Pletichová Andělová, scéna Jaroslav Milfajt j.h., kostýmyTomáš Kypta j.h., choreografie Jiří Kyselák j.h., sbormistr Kremena Pešakova. Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava. Premiéra 12. 10. 2014 ve Slezském divadle Opava.

Jenůfa / Tereza Kavecká
Kostelnička Buryjovka / Katarína Jorda Kramolišová
Laca Klemeň / Jakub Rousek j.h.
Števa Buryja / Juraj Nociar
Stařenka Buryjovka / Šárka Maršálová
Stárek / Zdeněk Kapl
Jano, pasák / Kateřina Juřenová j.h.
Barena, služka ve mlýně / Anna Sokolová
Rychtář / Dalibor Hrda
Rychtářka Olga / Procházková j.h.
Karolka, jejich dcera / Anna Bocanová
Pastuchyňa / Zdenka Mervová
Tóma Buryja, mrtvý manžel Kostelničky / Roman Cimbál

///

Předchozí díly festivalových zpravodajství:

OPERA 2015/I – Bezmocný ďábel (22. ledna)

OPERA 2015/II – Z jáchymovského pekla (23. ledna)