Divadelní noviny > Názory – Glosy
Opera s ručením omezeným
Němci až do násilného vyhnání v roce 1945 holdovali opeře i v Ústí nad Labem. Pováleční čeští přistěhovalci ovšem chtěli v pohraničí zbohatnout, a ne se kochat operou. Posléze se město změnilo v obří chemičku a operní život tu už nikdy nevycházel z přirozené potřeby jeho obyvatel.
Podobně tomu bylo v Mostě, který navíc přišel o původní divadelní budovu při likvidaci starého města kvůli těžbě uhlí. Součástí nového panelákového Mostu je socialisticky naddimenzovaná budova z osmdesátých let. Ani v jednom z obou měst nestálo městské divadlo na obvyklých dvou nohách, v Mostě byla pouze činohra a v Ústí opera s baletem. Řešení se v podmínkách reálného socialismu našlo v pravidelném vzájemném hostování. Do volného svazku patřila též teplická opereta, která nepřežila nástup polistopadových poměrů, kdy se koloběh představení zastavil.
Mostecké divadlo se v roce 2005 změnilo v polosoukromou společnost s ručením omezeným. Stejně tak ústecké divadlo se změnilo na „eseróčko“ (zapsáno v rejstříku k 28. březnu 2012). Dvěma společníky, každý s 50procentním obchodním podílem, se staly statutární město Ústí nad Labem a Ústecký kraj. Jednatelem podílníci určili ředitele divadla Miloše Formáčka. Zdálo se to vhodné pro kooperativní financování divadla, jehož rozpočet se vlivem snižování městských dotací zmenšil na sotva únosnou výši kolem 50 milionů korun. Ústecký kraj se zavázal přispět do stabilizačního fondu, jehož prostřednictvím se divadlo financuje, celkovou částkou 149‚98 milionu korun, město Ústí nad Labem sumou 70 milionů korun s tím, že do společného podniku vložilo nemovitosti (budovy divadla) a pozemky ve výši zhruba 80 milionů korun. Platební harmonogram končí 20 miliony od města k 30. dubnu 2016. Pro další existenci divadla je tedy nezbytná další dohoda podílníků o participaci na zajištění provozu divadla.
Právě to však může být velký problém vzhledem k povolební proměně ústecké radnice, která je nyní na opačné straně politického spektra než komunistické vedení kraje. To je možná hlavní důvod, proč rada města odvolala všechny ředitele městských příspěvkových organizací jmenované předchozím vedením města až na Miloše Formáčka, neboť na případné personální obměně v divadle se město musí dohodnout s krajem. Miloš Formáček má údajně smlouvu do srpna – konkrétní údaje se těžko dohledávají, neboť nejsou volně dostupné. Kuriózně si stěžoval i ústecký radní pro kulturu Jaroslav Haidler na špatnou komunikaci s Formáčkem a také na to, že i on se těžko dostává k potřebným údajům. O vypsání konkurzu na ředitele divadla se na ústecké radnici zatím jen tiše mluví, Ústecký kraj mlčí. Bez jeho svolení a bez dohody, co s divadlem dál, se konkurz dost dobře vypsat nedá.
Kofinancování založené na firemním vztahu závislém na politických shodách či neshodách tedy vykazuje značnou zranitelnost a pro uměleckou instituci zjevně není vhodné.
Přesto je zřejmé, že ekonomické problémy divadla jsou důsledkem nedostatku diváků a nízké reprízovosti. V roce 2013 divadlo odehrálo jen 77 představení svých dvou souborů, které doplnilo 28 představení hostujících souborů a 25 akcí v pronájmu divadla. Ústecká společnost prostě vlastní operní a baletní divadlo k životu nepotřebuje. Opačně nahlédnuto – Severočeské divadlo se nedokázalo začlenit do komunity svého města. Značná zájezdová činnost mu pomáhá přežít provozně a ekonomicky (v roce 2013 bylo na 33 tuzemských zájezdech a třikrát v zahraničí), ale neřeší hlavní problém, jímž je nalezení smyslu existence v Ústí nad Labem.
Stačí se podívat na měsíční ferman. V dubnu se v hlavní budově uskuteční 18 akcí (i pro školy), operní soubor odehraje šest představení (dvakrát Noc na Karlštejně, Rigoletto, Prodaná nevěsta, La traviata, Krásná Helena), baletní soubor tři představení (Igor Vejsada: The Beatles – The Doors, Sen noci svatojánské, Někdo to rád) – všechny s nahrávkou, bez živého orchestru. Zbytek připadá na pronájmy a dovozy v zásadě zábavného repertoáru, pravidelněji od Divadelní agentury Harlekýn (A. Procházka: Věrní abonenti, J. Just: Příběh Coco Chanel), zpravidla prostřednictvím společnosti, kterou předchozí radní založili po zrušení původního Činoherního studia. Dříve uzavřené kupní smlouvy se musí dodržet. Ještě tu v dubnu hostuje Ondřej Havelka s Melody Makers, Divadlo Bez zábradlí s komedií Kdes to byl(a) v noci, Caveman a Mandarinková izba. Jedno ze dvou dětských představení, která jsou na programu pravidelně, zajišťuje Divadlo dětí Praha. Vrcholem dubnového programu však zřejmě je pořad Krása pomáhá dětem (velká módní show za účasti známých osobností, přehlídka Beaty Rajské) pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka.
Holt divadlo bude takové, jaké ho Ústečáci chtějí.
Komentáře k článku: Opera s ručením omezeným
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Šťastný
K čemu jsou Divadelní noviny, když hlásají to, že Severočeské divadlo se nedokázalo začlenit do komunity svého města a že je toto divadlo zbytečné? Že nenašlo smysl existence? Má vůbec pan Josef Herman k umění vztah, nebo jen píše na politickou objednávku? Já do Severočeského divadla chodím přes 20 let, viděl jsem spoustu dobrých oper a baletů. Od doby kdy toto divadlo řídí Miloš Formáček se nabízí divákovi představení méně. Ale rozhodně to není vina občanů města, ale vina toho, kdo pana Formáčka do vedoucího čela postavil. Byť při údajně řádném konkursu bez ohledu na Formáčkovu neslavnou minulost v Karlových Varech.
Nemůžu uvěřit svým očím jak pan Herman o ústeckém divadle píše. Toto nejsou divadelní noviny, alespoň pro mě rozhodně ne.
15.04.2015 (13.08), , Trvalý odkaz komentáře,
LIBOR STEJSKAL
plně souhlasím s panem ŠŤASTNÝM,…. .
15.04.2015 (16.20), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Divadelní noviny jsou od toho, abychom mohli vést diskurs o divadle v přesazích. Když zjistím, že v Ústí se divadlu nedaří tak jako jinde, hledám vysvětlení – máte-li lepší, sem s ním! Podle mého ústecká opera nezapadla do společnosti, v níž existuje – a vůbec netvrdím, že nemá příznivce, kdyby nikoho jiného, pak zřejmě Vás a pana Stejskala. Je to moc dobře, i to, že mne peskujete, svědčí o odhodlání za ústecké divadlo bojovat, a to je zatím nejlepší informace, která tu vůbec padla.
Ale nemyslím, že máte pravdu s tím, že pan Formáček jen nabízí méně představení než dřív – to by ta představení byla vyprodaná, stály by se fronty na vstupenky a vytvářel by se tlak na zvýšení počtu představení, a přece oba víme, že tomu tak není.
Jinak si též myslím, a opakovaně jsem to veřejně dal najevo, že posazení pana Formáčka do ředitelny divadla nebylo moudré. Osobně se domnívám, že jde o jednu z mnoha forem zdejšího politického dosazování spolustraníků a sympatizantů. Ale ani za to opravdu nemohu já nebo Divadelní noviny, jen jsem se pokusil vykreslit současnou podobu ústeckého divadla, která podle mého volá po razantní změně, včetně ředitele, samozřejmě.
Já vím, že nositelé špatných zpráv nejsou oblíbení, ale fakt si Divadelky váš odsudek nezaslouží.
16.04.2015 (21.44), , Trvalý odkaz komentáře,
LIBOR STEJSKAL
Jedna otázka pane Hermane, z kterého města pocházíte, můj tip je že od Mostecka.Děkuji za odpověď.
15.04.2015 (13.52), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Proč myslíte?
16.04.2015 (21.47), , Trvalý odkaz komentáře,