Divadelní noviny > Festivaly Kritika
Ostravská kavárna v Praze
Ospalé ráno v jedné skoro vylidněné, ne příliš prosperující kavárně. Servírka za barem utírá sklenice a její kolega číšník se snaží probudit posledního zákazníka, který usnul s hlavou položenou na stole. Stejně jako zbytek personálu se domů chystá i pianista, který tu hraje hostům pro obveselení, a nyní si jen tak brnká na klavír. Číšníkovi se podaří probudit spícího hosta, ale ten odmítá zaplatit. Místo toho zaměstnance podniku jakýmsi kouzlem přenáší do dnes již zaniklé ostravské kavárny Savoy v době, kdy v ní hrával mladý Josef Kainar… Jsme na představení ostravského Divadla loutek Stříhali dohola Josefa Kainara.
Jakýmsi kouzlem se přeneseme do dnes již zaniklé ostravské kavárny Savoy v době, kdy v ní hrával mladý Josef Kainar. Foto archiv festivalu
Na scénu vesele vbíhají jeho spoluhráči z Doležalova tanečního orchestru, berou do rukou své nástroje a začíná zábava. Zhudebněné Kainarovy texty, které naživo a, nutno uznat, že příjemně energicky, hraje kapela, se v této scénické koláži prolínají s různými informacemi o Kainarově životě (konkrétně o jeho mládí). V těchto chvílích je jasně čitelné, že inscenace má především edukativní charakter. Primárně je totiž určena dětem z druhých stupňů základních škol. To by vůbec nebylo na škodu, ale i přesto, bez ohledu na věk, návaznost některých faktů z Kainarova života, které pronášeli herci, v jistých momentech představení působila až příliš šroubovaně. Někdy se jednalo i o fakta nijak výrazně zajímavá, jako například několikerý výčet známek na Kainarových vysvědčeních.
Nejzajímavějšími momenty byly ty, v nichž herci využívali tzv. „muppets“ (mimické loutky připomínající velké manekýny), jež do scén vnášely magičnost a snovost. Foto archiv festivalu
Nejzajímavějšími momenty tak zůstaly ty, v nichž herci využívali tzv. „muppets“ (mimické loutky připomínající velké manekýny), jež do scén vnášely jistou magičnost a snovost. Loutky vždy reprezentovaly některou z postav Kainarova života, o níž se hovořilo. Z hlediska práce s „muppets“ je nutné vyzdvihnout především herce Karla Růžičku, jenž hrál Číšníka a zároveň vodil loutku Neznámého hosta. Zajímavé je, že v případě této záhadné postavy až do konce představení netušíte, zda se náhodou nejedná o postaršího Josefa Kainara, který v kavárně personálu vypráví o svém mládí. K mystičnosti Neznámého hosta přispívala zároveň i vodičská práce Karla Růžičky. Díky hercovu preciznímu a do detailů propracovanému vedení nebyly pohyby hadrového těla loutky se všemi jeho jemnými vnitřními záchvěvy mnohdy rozeznatelné od pohybů těla lidského. Nejvíce se tato podobnost a zároveň pozoruhodné „napojení“ herce na loutku vyjevovalo právě ve chvílích rozhovorů mezi Číšníkem a Neznámým hostem.
Je škoda, že scény s „muppets“ tvořily pouze přibližně polovinu inscenace, kdežto druhá byla vyplněna klasickými činoherními výstupy. Ty ubíraly celému příběhu na snovosti a tajemnosti, jež činily jakákoliv holá fakta z Kainarova života podstatně zajímavějšími.
Divadlo loutek Ostrava – Václav Klemns: Stříhali dohola Josefa Kainara. Scénář a režie: Václav Klemens, aranžmá a hudební nastudování: Vlastimil Ondruška, scéna: David Bazika, loutky a kostýmy: Tomáš Kypta, dramaturgie: Daniela Jirmanová, hrají: Karel Růžička, Jana Zajacová, Vladimíra Philippová Krakovková, Edita Bandyová, Ivo Marták, Tomáš Rossi, Aleš Petrič a Ondřej Beseda. Premiéra 24. 11. 2017 na hlavní scéně. Psáno z představení v Divadle Komedie v rámci festivalu Ostrava v Praze 7. 11. 2018.
Komentáře k článku: Ostravská kavárna v Praze
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
