Ostravské snění o divadle (No. 3)

Když nestačí ani hutné, mnohovrstevnaté ostravské snění, je potřeba se vytasit s nějakým silnějším stimulantem (logicky se nabízí otázka, zda může být ještě něco víc stimulující než Ostrava). V každém hotelovém lobby, kavárně, čekárně i pekárně je přístup k bezdrátovému internetu, který otevírá bránu ke stovkám hodin rozkoše…

V sobotu 4. října bude v Disku Den mladých, jedním z projektů bude i Oblovka... FOTO ARCHIV

Oblovka Kláry Hutečkové FOTO ARCHIV

Rozkošnickou linku třetího dne festivalu tvořila dvojice inscenací Oblovka a 8GB tvrdýho porna. V souvislosti s oběma mi vyvstává na mysli celovečerní film významného, nedávno zesnulého rakouského dokumentaristy Michaela Glawoggera Nacktschnecken, ve kterém se partička vyhořelých intelektuálů rozhodne, že natočí na venkově porno a skončí u velmi netradiční praktiky: nechá po sobě lozit šneky.

Damácká Oblovka je velký svéráz přinášející subtilní rozkoš. Klára Hutečková vytvořila minimalistický obraz bezčasí z romantické pohlednice, jehož dominantou je zástup šneků všech velikostí. Proč tak učinila, není jasné, ale v Oblovce udržuje diváka v bizarním napětí, očekávání, že jim smysl všeho konání herci alespoň někde rychle vysvětlí. Čirý slovní dadaismus zastydlých milostných vzplanutí režisérka doplňuje volnou choreografií s desítkami suchozemských plžů druhu oblovka. Mimoděk se plazí po jevišti, komplikují pohyb a divákům se tají dech, když herci prochází kolem ulit. Oblovka je příjemná hodinová metafyzická meditace, v níž jsou si tvůrci jasně vědomi, že nedělají „velké umění“. Všechno vyznívá lehce a trochu perverzně. To máme při ostravských divadelních žních rádi.

Anna Polívková a Petr Vaněk v inscenaci 8 GB tvrdýho porna FOTO ALEXANDR HUDEČEK

Druhou inscenací, která tematizovala touhu i její nedotknutelnost, bylo 8GB tvrdýho porna. Declan Greene v textu s jemností i citem rozkrývá na vzájemném poznávání dvou osamělých lidí, křehkost vztahu i nedobytnost mety zvané intimita. Anna Polívková se s Petrem Vaňkem rozkošnicky oťukávají, nabourávají svoje rituály, ozvláštňují všednost životů a zjišťují limity svých komunikačních schopností. Inscenace sice nepatří k perlám intelektuálního repertoáru, ale ve výsledku je stejně depresivní jako nejeden myšlenkově vrstevnatý opus. 8GB tvrdýho porna připomínalo bezručácký Můj romantický příběh, který obdobným způsobem spojuje banality do něčeho hlubšího.

///

Předchozí díly festivalových zpravodajství:

Ostravské snění o divadle (No. 1)

Ostravské snění o divadle (No. 2)