Otáčivé hlediště je mimořádná scéna nabízející mimořádný umělecký zážitek
To tvrdí ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek, s nímž jsme probrali opravu točny, výhled do její budoucnosti i snahy o novou poetiku plenérové scény. A samozřejmě i dopady koronavirové karantény na letošní sezonu. Byla zrušena, místo ní v předstihu začala oprava konstrukce a elektroinstalace točny.
Zahájit opravu objektu točny v českokrumlovské zahradě rozhodli budějovičtí radní neuvěřitelně rychle po vyhlášení koronavirové karantény.
Ano, ale opravu točny jsme plánovali. Už po loňské sezoně jsme připravili dokument s upozorněním, že točna nemusí být v dobrém stavu, a hned na začátku letošního roku jsme vysoutěžili projekt na posouzení stavu nosné konstrukce v místech, kam se bez sbíječky nedostanete. Proběhlo to v průběhu března a potvrdilo se, že konstrukce opravu skutečně potřebuje. Do toho přišel koronavirus a bylo jasné, že letošní sezona na otáčku je významně ohrožena. Že by s největší pravděpodobností nepřijeli zahraniční diváci, kteří tvoří asi deset procent návštěvníků, ale měli bychom problém sem dostat i nasmlouvané zahraniční účinkující. Kvůli karanténě jsme hned museli zastavit i zkoušení nových inscenací na otáčivém hledišti a dvě premiéry, jednu v režii Petra Zelenky a druhou v režii Petra Formana, bychom prostě nestihli připravit, protože to bylo opravdu náročné zkoušení. Tak jsme si říkali, že i kdybychom začali 3. června hrát, musíme překopat většinu programu, tím pádem budou mít diváci nárok na vrácení vstupenek. Odhadl jsem možné ztráty na zhruba deset milionů korun. S opravami se mělo začít hned po skončení této sezony, čekali jsme jen na to, jak dopadnou sondy a co navrhne projektant. A ten nám už sdělil, že je opravdu potřeba opravit konstrukci a také elektroinstalaci a že to není možné technologicky rozfázovat tak, aby se mezi opravy vešla celá jedna sezona, s největší pravděpodobností bychom museli obětovat tu příští. Proto jsme do oprav skočili narychlo, samozřejmě s jistým rizikem takových náhlých rozhodnutí. Ale myslím, že jsme udělali dobře, zatím nemáme žádné zdržení a prostě věřím, že se točna opraví včas a sezona 2021 bude zachráněná. Už pro ni máme připravený celý program.
Souvisí současná oprava točny s dlouhá léta diskutovaným řešením, co s ní dál?
Řešení budoucnosti točny a současná oprava té stávající jsou dvě úplně odlišné věci, které spolu vůbec nesouvisejí – a to bych rád zdůraznil. Jsme těsně před podpisem smlouvy o provozu točny na další tři roky, tedy 2021 až 2023, k tomu jsme se zavázali na jednáních v komisi ministra kultury. Kvůli tomu stávající točnu prostě opravit musíme. Odhadujeme náklady na nějakých čtyřiadvacet milionů korun, na druhou stranu tržby z prodeje vstupenek a to, co točna přinese nejenom městu Český Krumlov, ale celému Jihočeskému kraji za jediný rok, jsou částky daleko vyšší.
Kdo opravu zaplatí?
Majitel točny, tedy město České Budějovice. Dá se hovořit o třech etapách prací. První byla přípravná část, projekty, provedení sond a nyní odstrojení hlediště, v současné chvíli už jsou odřezané sedačky, jak je vidět na fotografiích, a je odkryta nosná konstrukce, kterou je třeba sanovat. Druhá část je stavební, rada města odsouhlasila soutěžení stavební zakázky, která se pohybuje kolem deseti milionů korun, a v těchto dnech se začíná soutěžit. Výběrové řízení bude trvat asi měsíc, pak se rozběhnou vlastní stavební práce a poslední částí bude oprava elektroinstalace, to znamená silnoproudé i slaboproudé rozvody, různé datové kabely atd.
Můžete upřesnit harmonogram prací?
Vlastní opravy by měly začít na konci srpna, začátkem září. Zároveň vedeme jednání s památkáři, že by se situace dala využít i k opravě letohrádku Bellarie, což je jejich samostatný projekt, který nemáme možnost časově ovlivnit. Ale domluvili jsme se, že když jsme zrušili celou sezonu, vznikla příležitost i pro Národní památkový ústav, aby akcelerovaly práce na Bellarii, takže předpokládáme, že by nějakým způsobem měla být také opravena.
S vysoutěžením veřejné zakázky bývají potíže, odvolání nevybraných firem a tak. Což by mohlo napjatý harmonogram narušit.
Divadlo je příspěvková organizace, proto administraci stavební zakázky zařizuje město. Jsme v pozici pouze najímatele, provozovatele točny, nikoli investora stavby. Má to své výhody, ale když chcete něco ovlivnit, je to složitější. Oprava má být dokončena na konci března. V dubnu jsou naplánovány ještě nějaké rezervní týdny pro dokončovací práce, zároveň máme celý duben naplánovaný na „rozchození“ točny, protože tam budou nové technologie na ovládání zvuku, světel i pohybu točny samotné. Takže máme v harmonogramu měsíc na to, abychom se s opravenou točnou naučili pracovat a vychytali mouchy, které jistě budou. V květnu zkoušíme, 10. června je první premiéra Muže Dvojhvězdy v režii Petra Formana a hned po ní premiéra inscenace Da Vinci v režii Petra Zelenky.
To znamená, že letošní program se o rok posune.
Jsou tam drobné změny. Pro operu plánujeme jen Divotvorný hrnec, neuvedeme žádný nový operní titul, což souvisí jednak s možnými technologickými problémy, které nikdy nemůžete vyloučit, a jednak s opravou Bellarie a s rozpočtem na „hubený“ rok 2021. A to samozřejmě nevíme, jak to bude s koronavirem a zda se nebudou opakovat problémy s příjezdem zahraničních diváků a umělců, což se týká hlavně opery.
Točna bez sedadel připravená k opravě FOTO jihočeské divadlo
Točna se posune v zahradě?
Dohoda na úrovni ministerské komise pořád vychází z rozhodnutí ministra Staňka?
Z posledního jednání komise před nějakými čtrnácti dny vyplynulo, že všechny strany, tj. Národní památkový ústav, města Český Krumlov a České Budějovice i ministerstvo kultury, jsou otevřeny hledání nějakého nového umístění objektu v rámci zahrady. Momentálně přichází do hry pomocná zahrada, která by mohla sloužit jako divadelní zázemí, a samotná točna by se mohla posunout někam mezi jezírko a Bellarii. Je to odvislé od architektonické soutěže, kterou má uspořádat město České Budějovice. Ale těší mě, že jednání probíhají s cílem najít kompromis, protože se snad už podařilo vysvětlit, že spor mezi divadlem a památkáři nedělá dobře ani divadlu, ani památkářům. Hlavně nemůžeme plánovat na roky dopředu.
Za léta, co to sleduji, myslím nepadla možnost přemístit točnu v rámci zahrady.
Ďábel se skrývá v detailu. Je ještě mnoho jednotlivých kroků a snadno se najde skupina lidí, kteří tomu přát nebudou. Ta cesta je dlouhá a velký boj bude hlavně o to, aby nakonec nevznikla nová točna, na které by se nedalo hrát.
Uvažovalo se třeba o využití posledních nerealizovaných projektů Joana Bremse, platí to pořád?
Až se vypíše ideová soutěž, určitě v našich podkladech budou i tyhle varianty. Řekl bych, že všechno je otevřené. Jsem teď hlavně rád, že se debata opravdu posunula z diskurzu „točna ano–ne“ na „točna ano, ale kde v zahradě“. Věřím tomu, že se nebude snižovat kapacita, protože pak by bylo velmi problematické točnu provozovat.
Prostor pro mimořádné zážitky
V posledních letech programově zvete výrazné režiséry, aby se na prostor podívali po svém, od Menzela přes Radoka či SKUTRy a další až po Zelenku a Formana.
V tom podle mého tkví poslání točny. Je to hlavně mimořádná scéna nabízející mimořádný umělecký zážitek, naprosto ojedinělý. Sama o sobě je jistou diváckou atrakcí, ale můžete ji využít a jako divadlo veřejné služby přinést inscenaci, která není jenom letní komedií, ale má hlubší poslání. Uvést Příhody lišky Bystroušky s 97% návštěvností je služba Janáčkovi. Když pomineme veškerý ekonomický přínos pro Jihočeské divadlo, jihočeskou kulturu, jihočeský region, tak tohle je hlavní smysl točny.
Myslím, že by vás tvůrce točny Joan Brems za ta slova pochválil.
Kdyby nepřišel koronavirus, věřím, že bychom způsob inscenování před otáčivým hledištěm posunuli zase o kus dál. Petr Zelenka i Petr Forman přišli s dalším pohledem na možnosti otáčivého hlediště a speciálně Petr Forman vytvořil úchvatnou koncepci a já se strašně těším, až za rok diváci uvidí točnu tak, jak ji ještě nezažili. Myslím, že jsou to opravdu nejnáročnější inscenace, které jsme tam zatím realizovali, v přístupu tvůrců i v jejich nárocích na zkoušení. Zároveň je hrozně zajímavé zkoumat, co zahrada a točna umějí v souvislosti s projekcí a dalšími novými technologiemi. Letos se podařilo do nich docela zainvestovat, takže jsme zakoupili šest silných projektorů, nějaké lasery a takové věci. Bohužel jsme kvůli koronaviru mohli dozkoušet jen inscenaci Petra Formana, dovedli jsme ji do hlavních zkoušek. Divák zažije točnu skutečně jinak, než ji kdy zažil, nebude vědět, jestli se s ním točí točna nebo jestli se točí projekce a tak. Nesmím prozrazovat.
Hrajeme v jihočeském kraji
Místo zrušeného hraní na Krumlově jste se rozjeli po kraji s „festiválkem“ vlastních inscenací. Kde všude jste hráli?
Naplánovali jsme a v rekordním čase odehráli nějaká představení v červnu v samotném divadle. A když se 6. dubna rozhodlo zrušit sezonu na otáčku, v docela rekordním čase jsme připravili alternativní letní program, který se většinou odehrál v srpnu. Na zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou připravila opera program Zámecká noc, na zámku v Nových Hradech jsme zahráli činoherní představení Zavolejte Jeevese a také operní koncert, byli jsme tam čtyři dny. Na zámku Blatná jsme také zahráli Jeevese a polokoncertně Rusalku, tamější park k tomu vyloženě vyzývá. A pak jsme hráli na různých místech v Českých Budějovicích. Hrály všechny soubory kromě baletu, který je pro venkovní plenérové hraní nejzranitelnější. Řekli jsme si, že když nemůžeme pozvat diváky k nám, budeme za nimi jezdit, a musím říct, že je to pro nás moc zajímavá příležitost, všude nás přijali opravdu vřele. Velmi mě těší, že značka Jihočeské divadlo má velmi dobrý zvuk. Byla to příležitost seznámit se s novými lidmi a může z toho do budoucna třeba být i příležitost pro další letní hraní. Tak jsme poznali osvíceného starostu města Albrechtice, pod které spadají Chřešťovice, u jejichž kostela a hřbitova na ostrohu nad přehradou Orlík, místa s úžasnou atmosférou, uvedeme 19. září Prodanou nevěstu. Chceme zapojit i místní spolky a sbory, aby si s námi zazpívali Dobrá věc se podařila a Proč bychom se netěšili. Bude to taková vpravdě lidová slavnost a moc se na ni těším. Režírovat bude Tomáš Ondřej Pilař, to bude akorát devatenáct dní novým šéfem opery.
Komentáře k článku: Otáčivé hlediště je mimořádná scéna nabízející mimořádný umělecký zážitek
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
