Otevřený dopis p. Varyšovi prostřednictvím DN…

Vážený pane Varyši,

tak jsem si přečetl, že se Vám nelíbila moje Babička v Ypsilonce. To je ale všechno, co jsem se dozvěděl, nic více. Proč se Vám to nelíbilo, jak Vy byste si to představoval, proč byste si to představoval jinak, jak jste hodnotil prameny, ze kterých jsem čerpal a taky, jestli jste je vůbec rozkryl, jak Vy té Babičce rozumíte, jaký máte vztah k předloze, k dodaným materiálům, k divadelnímu tvaru a proč, co herci, scéna, kostýmy, hudba atd. Atd. A taky jaký Vy máte vkus, na rozdíl třeba ode mě. Vy jste nic nerozebral, nic jste neanalyzoval, ani hru, ani reakce diváků, ani vývoj kusu, temporytmus a kdovíco ještě. Prostě nic, ani žádný impuls, ze kterého bych se, třeba i nakrásně, aspoň nějak poučil.

A takový soud nemá prakticky žádnou výpovědní hodnotu, ba vůbec žádnou hodnotu nemá. Protože já ani nevím, co Vás k takovéto roli divadelního soudce legitimuje, proč zrovna Vy byste měl mít pravdu a na základě čeho. Pak to vypadá tak, že někdo jde z nějakého představení, v tomto případě z mého, něco plácne, jakože to „ bylo blbý“ nebo podobně a už je to hotovo. A proč zrovna Vy jste ten, kdo je nám partnerem a posuzovatelem, navíc takto přiblblým způsobem a formou, to tedy opravdu nevím. Já teda, upřímně řečeno, bych se styděl vynášet jen tak, mir nichts, dir nichts, takovéto bohorovné soudy, pokud bych nebyl třeba nějaký Šalda, který už má něco za sebou a o kom je známo, jak a o čem píše, že má vyhraněný, takový nebo makový vkus a tento vkus je obecně znám a respektován, byť třeba i s mnohými výhradami. To bych pak i za Vámi běžel, abyste mi laskavě sdělil, co jsem udělal, co jsme my všichni udělali špatně, a ještě bych byl rád, že jste o mně vůbec psal. Zatímco takového „plácnutí“ si nevážím vůbec a považuji to, jak řečeno, za hloupé, ba nafoukané, a navíc ničím nepodložené, kromě toho, že jste v divadle asi byl a že se Vám to velice nelíbilo, i když někomu jinému zase ano, ale to už Vám je jedno, jako soudci nade všechny povolanému.

Já takové nezdůvodněné a přivtipnělé kecy nemám rád, a proto jsem si dovolil reagovat, poněvadž se domnívám, že na to mám právo!

Jinak ovšem v úctě