Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Otrlec plnoletý (No. 1)
Zahájeno jest, a to tak že výtečně. 18. ročník Festivalu Otrlého diváka (FOD) se do života prodral s ohlušujícím řevem a náležitě vybaven. Tematická výzdoba vycházející z rozkošně zvrhlé fantasie Zuzany Blaštíkové šarmantně vizualizuje ústřední motiv ročníku, jímž je porod v mnoha svých podobách. Zábava a edukace i tentokrát udržují výsostný balanc, a otrlé Aero se stává ideálním meeting pointem pro intimní střetávání desítek spřízněných duší. Je na čase vzývat divočinu!
https://www.youtube.com/watch?v=BHWjXJHQYHM
Pondělní startovací set do povedeného komba skloubil zaprášenou klasiku i aktuální sci-fi řežbu s nostalgickými přesahy.
Sesterstvo smrti (The House of Sorority Row, režie: Mark Rosman, USA, 1983), je staromódní slasher, jenž skládá svébytnou poctu francouzské perle Henri-Georges Clouzota Ďábelské ženy (Les Diaboliques, Francie, 1955) i režijní tvorbě stylových gerojů Maria Bavy a Briana de Palmy. Zdánlivě idylické prostředí sídla univerzitního sesterstva na konci letního semestru je zde vynikajícím prostorem pro postupný masakr skupiny ne zrovna morálně čistých hrdinek. Kontrast bujaré párty, poměrně střídmého přístupu k nahotě i násilí, a plíživého zla, jež se v neogotickém areálu dokonale vyzná, jsou spolu s hypnotickou kamerou Tima Suhrstedta, jež s oblibou cituje estetické přístupy expresionismu, hlavními důvody proč si film, starý více než čtyřicet let i nadále udržuje specifickou svěžest. Na tomto hrobě kytky jen tak nepřestanou kvést.
Dravé mládí pak na plátno vlétlo ve druhém snímku pondělní sady, a to doslova. Splatterová sci-fi komedie Děcka proti emzákům (Kids vs Aliens, Kanada, USA, 2022), v níž kanadský žánrový jurodivec Jason Eisener osobitě a s náležitou nadsázkou ohledává vlastní umělecké kořeny, je drsnějším brakovým sourozencem primárně nikoli široce populárních Stranger things, ale především v našem kontextu poněkud opomíjeného snímku J. J. Abramse Super 8 (USA, 2001), jenž se přiznaně klaní tvůrčímu géniu Stevena Spielberga. Základní kvalita Eisenerova návratu do dětství je v originalitě režijního přístupu: film o dětském filmování je důsledně realizován tak, jako by ho prepubescenti skutečně natáčeli, čemuž je nutně podřízena i logika a hektický temporytmus vyprávění, i kreativní nakládání z rozpočtovými limity. Věry Plívovou-Šimkovou i Chytilovou by z tohoto příspěvku do žánru, který pomáhaly formovat, nejspíš trefil šlak, pravdou však je, že pod vší efektností se i zde skrývá nepřehlédnutelný apel na rodiče, aby naslouchaly svým ratolestem. Jak se točí rozmarýny meets Vlčí bouda und Alf na ketaminu. Výrazně se doporučuje vydržet až do konce titulků.
Zahajovací večírek následně vyvrcholil tematickým kojeneckým rautem, následky speciální chilli-tabascové kůry na svém těle pozoruji do teď. A další zážitky za dveřmi.
Pokračování zítra!
Text měl vyjít na iDN 8. 3. 2023.
Komentáře k článku: Otrlec plnoletý (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
