Nenapravitelná Emma
Národní divadlo moravskoslezské uvedlo adaptaci románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová v režii Petera Gábora, který se loučí se svým postem šéfa souboru činohry.
Izabela Firlová jako Emma Bovaryová a Vladimír Polák jako obchodník Lheureux FOTO RADOVAN ŠŤASTNÝ
Úspěch převedení tak rozsáhlého díla do jevištní podoby závisí především na kvalitní dramatizaci. Autorkou té ostravské je Veronika Vavroušková, která úsporně a zároveň výstižně zprostředkovala vypravěčskou šíři Flaubertova titulu. Děj zarámovala setkáním postav faráře a již dospělé dcery Emmy Bovaryové Berthy, jejíž vzpomínky se prolínají s chronologicky se odvíjejícím příběhem matky. Tvůrci sice vyzradí úděl titulní hrdinky, nicméně střídání časových rovin vytváří neustálé napětí. Postavy také zpřítomnělým vnitřním hlasem ironicky hodnotí jednotlivé situace.
Tento přístup klade značné nároky na herce, kteří v razantních filmových střizích mísí prožívání se zcizovacími efekty. Časté proměny vyžadují důraz na přesnou intonaci či pohyb po scéně a jakékoli zaváhání může narušit rytmus představení. Tento princip umožňuje stavět do kontrastu iluze i realitu, a divák si tak intenzivněji uvědomuje marnost nenaplněného života Emmy Bovaryové – hrdinky, která naivně utíká před nudou každodenního manželského života k vysněným představám o lásce a rozptýlení hledá v nevěře. Silně pak vyznívá motiv, kdy kvůli této nerozvážnosti člověk snadno spadne do dluhů coby pasti, ze které není úniku.
Ztvárnění postavy paní Bovaryové nabízí velkou hereckou příležitost pro Izabelu Firlovou. Její role vyžaduje obsáhnout výrazný přerod od dětské naivity přes romanticky zasněnou polohu až po rozpolcenost. Herečka zároveň vystihla rozpor mezi krásou fyzickou a temnými zákoutími duše Emmy, která chorobně touží být obletována a neumí si vážit citu vlastního muže. Zaujmou také představitelé drobných postaviček tvořících kolorit středostavovského prostředí. Pozornost na sebe strhávají manželé lékárníkovi v podání Davida Viktory a Renáty Klemensové, kteří své hrdiny dokázali i na malé ploše životně zpodobnit v přátelské i vypočítavé poloze. Slizkého obchodníka Lheureuxe důvěryhodně zachytil Vladimír Polák – ztvárnil ho až v jakési démonické poloze obávaného lichváře.
V Ostravě si také zajímavě poradili s výtvarným řešením inscenace. Zatímco kostýmy Aleny Schäferové zůstávají v dobově věrné stylizaci, autor scény Michal Syrový pracoval s náznakem a symbolem, nutí tak diváka aktivně spoluvytvářet jednotlivé situace. Prostor jeviště je členěn důmyslně: na předscéně se odehrávají výstupy v přítomnosti, centrální část jeviště je určena pro návraty do minulosti a zde se využívá šikma jako symbol věčné životní nejistoty. Tvůrci s minimem rekvizit, důmyslným svícením a komponovanými mizanscénami dokážou vykouzlit velmi působivou iluzi rozmanitých prostorů.
Ostravská Paní Bovaryová je v závěru silně zacílena k možné divácké katarzi, když tvůrci ve ztišené scéně zdůrazní, že v životě jsou nejdůležitější opravdové a upřímné city, které kolikrát opomíjíme.
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava – Gustav Flaubert: Paní Bovaryová. Režie Peter Gábor, dramatizace Veronika Vavroušková, scéna Michal Syrový, kostýmy Alena Schäferová, pohybová spolupráce Kristýna Slezáková, dramaturgie Alice Jarnotová. Premiéra 16. listopadu 2017 v Divadle Antonína Dvořáka.
Komentáře k článku: Nenapravitelná Emma
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
