Divadelní noviny > Blogy

Pardubačka v divadle – i v Hradci! (No. 3)

Valdštejnská lodžie, nacházející se v srdci Českého ráje, hned za hranicemi města Jičína, láká své návštěvníky specifickým geniem loci i možností odpočinku v blízkém parku. V tomto zimním čase je přivábila jednodenním festivalem Divovánoce, který zde 8. prosince zahájil Advent dílnami pro malé i velké, trhy, koncerty a čtyřmi představeními – samozřejmě v patřičně vánoční atmosféře.

Prvním představením byla Cesta do Divobetléma v režii Jiřího Vydry, jenž je mimo jiné kastelánem Valdštejnské lodžie. S příchodem deště se začaly procházet hloučky herců, znázorňujících putování do Betléma. Celým představením provázel zpěv Tria Bavlna s regionálně nářečními písněmi, jež popisovaly celý příběh. Cestu Marie a Josefa, jejich hledání lásky a narození Ježíše Krista přitom zbytek ansámblu zobrazoval skrze pohybové divadlo v choreografii Zuzany Richterové. Důležitou roli hrála také figurína anděla, který dovedl hlavní hrdiny do Betléma.

Inscenaci Byl jeden domeček vytvořilo Divadlo Gumboldts, což je projekt studentky DAMU Anny Romanovy. Objektová miniatura pro dvanáct diváků se odehrávala v maringotce. Herecké duo na osvětlenou plochu vkládalo a zase z ní sundavalo malinké figurky v závislosti na nahrávkách, které pouštělo na kazetovém magnetofonu. Chvíli jsme tak strávili na venkově, chvíli ve městě a podívali jsme se, jak fungovala domácnost kdysi a nyní. Za zpěvu Kaťuši se objevila i postava dědy Mráze a představení zakončila oslava všech postaviček u příležitosti narození Ježíška.

Narození Jezulátka zpracovala i Hana Voříšková ve své stínohře Pokoj Vám. Také tento kus byl určený pro omezený počet diváků. Herečka přečetla několik pasáží z Bible kralické a doprovodila je miniaturní stínohrou a ze záznamu puštěným hudebním doprovodem od Hradišťanu a Komorního orchestru Leoše Janáčka. Krátké představení provedlo diváky těžkým jazykem evangelií Matouše a Lukáše s takovou lehkostí, že se nenudili ani ti nejmenší.

Z hlediska tématu z festivalového programu mírně vybočovalo představení S vůní perníku. Studentům KALD DAMU pod režijním vedením Anny Klimešové se totiž podařilo zinscenovat české koledy, a to vskutku neotřelým způsobem. Inscenaci rozdělili na deset částí a v každé z nich zpracovali určitou esenci Vánoc. Celým představením se nesl černý humor a hořká ironie. Krásným momentem byla například Koleda, koleda, Štěpáne, již tvůrci interpretovali coby tragickou výpověď nešťastného Štěpána za zpěvu mužského trojhlasu. Koledu následně propojili s Purpurou, jež posunula příběh ve chvíli, kdy se Štěpán ocitl ve světě duchů. Ačkoli jednotlivé koledy fungovaly jako samostatné výstupy a neprojevovala se v nich gradace ani žádná spojující linka, byly natolik zábavně ztvárněné, že u mě představení vyhrálo na plné čáře. A to především díky kombinaci bezchybného mužského sboru, originálního nápadu a detailní a vtipné práce s mimikou.

Festival poskytl tvůrcům i divákům krásnou příležitost připomenout si jeden velký příběh. Vánoce přeci neznamenají jen rozbalování dárků, ale předně čas, kdy jsme všichni spolu a prožíváme různé emoce jako lásku, odpuštění, radost a sdílení. Festival spojil všechny věkové skupiny, aby společně strávily příjemný čas a měly možnost se nad těmito aspekty pozastavit – dojmout se při Cestě do Betléma anebo si poplakat smíchy S vůní perníku – zkrátka potěšit své duše v předvečer druhé adventní neděle špetkou umění.

• Autor: Jana Müllerová
• Publikováno: 10. prosince 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Pardubačka v divadle – i v Hradci! (No. 3)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ