Pardubačka v divadle – i v Hradci! (No. 4)
Smutná Lajka míří do vesmíru
V pondělí 4. března přivítali pardubičtí na prknech Malé scény Východočeského divadla scénické čtení hry Lajka Davida Košťáka. Uvedena byla v rámci INprojektů, pro něž dramaturgyně Anna Hlaváčková pečlivě vybírá nadějné autory. Není překvapením, že její oko padlo i na Davida Košťáka, absolventa Katedry teorie a kritiky na pražské DAMU, jehož hry již inscenovala řada českých divadel: A studio Rubín, Divadlo LETÍ, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích či Švandovo divadlo, kde autor od letošní sezóny působí jako dramaturg.
Veronika Malá v roli Lajky vyprávěla svůj příběh citlivě a přirozeně. Štěkala a běhala mezi diváky s prosíkem, aby jí házeli kost. Foto VČD
Lajka přivádí diváky do Ruska, přesněji řečeno do cvičného centra pro psy, které Sovětský svaz posílá na výzkumné mise do vesmíru. David Košťák ovšem nahlíží na psí duši z jiné perspektivy: snaží se ji vystihnout tím, že ji personifikuje a vedle lásky ji nechává řešit ryze lidské záležitosti, jako je vzdor proti systému či touha po lepší budoucnosti. Jako hrozba se celým představením nese situace, kdy je bytost zbavena práva rozhodování. Ačkoliv autor zvířecí postavy polidšťuje, nechává jim dostatek prostoru pro jejich přirozenost, čímž vznikají komické situace, vyšperkované poetickým jazykem.
Režisér Adam Skala spolu se zbytkem ansámblu od začátku konzultovali text s autorem. Text si poupravili, aby se v něm nevyskytovaly dějinné nesrovnalosti; jisté přehmaty si ovšem nechali v zásobě – snad aby autora na premiéře vyzkoušeli. Skala využil projekce z amerického filmového zpravodaje týkající se dobrodružství Lajky, což vytvořilo již na začátku atmosféru dané doby. I nadále pak projekci funkčně využíval k nastolení situace a k oddělování jednotlivých scén.
Skala využil projekce z amerického filmového zpravodaje týkající se dobrodružství Lajky, čímž nastolil atmosféru doby a odděloval scény. (Romana Chvalová, Tomáš Lněnička a Martina Sikorová) Foto VČD
Veronika Malá v roli Lajky vyprávěla svůj příběh citlivě a přirozeně. Štěkala a běhala mezi diváky s prosíkem, aby jí házeli kost. Nepřehlédnutelná byla i Martina Sikorová, jež se do svých postav (přihlouplé fenky i rebelky) položila natolik, že pokaždé ovládla scénu. U ostatních herců jsem bohužel nabyla dojmu, že se soustředí více na text než na svůj výkon. Tohle riziko s sebou ovšem nese již samotná forma scénického čtení.
Lajka otvírá trýznivé téma lidské manipulace, vyvstávající v totalitních systémech, a ukazuje je poeticky skrze dobrodružství malé fenky, jež je zároveň symbolem života lidského. V očích ostatních je hrdinkou, sama si však pokládá neřešitelné otázky a nezná cestu ven. Nedobrovolně obětuje svůj život, otázkou však zůstává proč nebo pro koho? Do duše jedné z obětí systému nechává Košťák diváky nahlédnout skutečně citlivým způsobem.
Východočeské divadlo Pardubice – David Košťák: Lajka. Režie: Adam Skala, dramaturgie: Anna Hlaváčková. Hrají: Veronika Malá, Romana Chvalová, Martina Sikorová, Alexandr Postler a Tomáš Lněnička. Psáno z premiéry 4. 3. 2019 na Malé scéně.
Komentáře k článku: Pardubačka v divadle – i v Hradci! (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
