Patnáct řádků… Martina J.Švejdy
Vždy oceňuji, když je režisér ve své práci důsledný, když si dá záležet i na margináliích, které sice nemusí mít vliv na celkový charakter díla, ve kterých se ale přesto – jako v kapce vody – prozrazuje a odráží režisérova nezaměnitelnost (a umanutost). Třeba Jiří Adámek v Tisíci a jedné noci: upozornění divákům před začátkem představení, aby si vypnuli mobilní telefony, je namluveno nejen s nápadem předznamenat náladu následujícího představení, ale samotný způsob namluvení – to jak si herec pohrává se svým hlasem, jak jej různě moduluje – jasně dává najevo, že půjde právě a jen o inscenaci Jiřího Adámka.
Komentáře k článku: Patnáct řádků… Martina J.Švejdy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
