Patnáct řádků… Martina J. Švejdy
Nazvěme to tvůrčí integritou. To, že autor ve své tvorbě uchovává jistou kontinuitu, že v principu pracuje stále týmiž prostředky, které vytvářejí poznávací znamení jeho tvorby. Jen tak si totiž také, myslím, může u diváků získat elementární důvěryhodnost…
Sleduji inscenaci Drábkových Ještěrů a nevycházím z údivu: to, čemu se Drábek ještě před deseti lety vysmíval, kýčovité pop-music v nejúspěšnějším čísle jeho Hořících žiraf, Mončičákovi, najednou v Ještěrech představuje pevnou součást jeho inscenace (hudba: Darek Král, texty: Tomáš Belko).
No, ještě že dnes tvůrčí integrita není vystavena politickým tlakům, že má toliko umělecký, nikoli etický rozměr… Opravdu?
Komentáře k článku: Patnáct řádků… Martina J. Švejdy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
