Divadelní noviny > Blogy Burza
Pavel Keclík
26. 5. 1931 Praha – 29. 3. 2012 Praha
Kritik, nakladatelský redaktor. Začátek jeho „kádrového životopisu“ nebyl tehdy neobvyklý; proto také v roce 1956, kdy byl přijat, studoval v ročníku, jehož věkové složení sahalo – z kádrových důvodů – od sedmnácti do třiceti let. Ke studiu byl přijat se zpožděním, za něž, jako mnoho jiných, vděčil „nesprávnému“ (tj. buržoaznímu) původu: po maturitě pracoval ve stavebnictví a na DAMU se mohl na doporučení svého podniku přihlásit jako dělník.
Kniha o Národním divadle: 1883-1963, odp. redaktor a hl. autor Pavel Keclík, Praha, Orbis 1964. Repro archiv
Obor divadelní vědy a dramaturgie absolvoval 1961 diplomní prací Suchovo-Kobylinova dramatická trilogie a historické podmínky jejího vzniku a nastoupil jako redaktor do redakce divadelní literatury v Orbisu. V 60. letech se aktivně podílel na jejím novém programu. Pro tuto práci byl vybaven hlubokým všeobecným i jazykovým vzděláním a kulturním rozhledem, který se projevoval jak v jeho redakční práci, tak v podílu na programu a redakci profilové řady Knihovna divadelní tvorby, později Horizont, které se snažily publikovat nejzajímavější aktuální teoretické tituly překladové i původní. O samozřejmé pečlivosti a odborné úrovni Keclíkovy redakční práce svědčí publikace jako Prvky dramatu J. L. Styana (1964), eseje Martina Esslina, Reinholda Grimma, H. B. Hardera a Klause Völkera Smysl nebo nesmysl? Groteskno v moderním dramatu (1966), Jouvetův Nepřevtělený herec (1967) a řada dalších. O jeho dobrých nápadech i to, že inicioval čtenářskou řadu divadelní beletrie Svět divadla, kde vyšel mj. román Johana Fabricia Jeli tudy komedianti, či Kapitán Fracasse Théophila Gautiera aj. V téže době působil i jako kritik, publikoval recenze v Divadelních novinách a Divadle.
I. vydání. Edice Knihovna divadelní tvorby. Překlad František Vrba. Náklad 1300 výtisků. Orbis 1964. Repro archiv
V období normalizace přestal publikovat a z divadelní redakce, jejíž činnost byla nadlouho utlumena (či spíš likvidována), přešel k vydávání literatury o stavebních památkách, posléze se věnoval převážně pragensiím. Na přelomu 80. a 90. let ho postihl těžký úraz, po němž se už k redakční práci nemohl vrátit; jeho lidská osobnost a dobrá práce pro divadelní literaturu by neměly být zapomenuty.
Komentáře k článku: Pavel Keclík
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
