Tulák i sir Chaplin
Charlie Chaplin se jednou zúčastnil soutěže o nejlepšího dvojníka Charlieho Chaplina a skončil na třetím místě. Možná není tato historka pravdivá, ale během sledování premiéry nejnovější inscenace Pavla Kheka se mi vybavila několikrát. Khek společně s dramaturgyní Lenkou Smrčkovou vytvořil mnohovrstevnatý scénář, který poskytuje Matouši Rumlovi širokou platformu.
Chaplin (Matouš Ruml) dorazil do amerických filmových ateliérů FOTO PETR VESELÝ
Rozlehlé, kaskádovité pole, které může nezkušeného herce (a režiséra) svést pouze k prezentování velké legrace a zároveň ufňukanosti nad nemilosrdným životním údělem. V Mladé Boleslavi se tak nestalo. Matouš Ruml by jistě soutěž o dvojníka vyhrál, protože není pouze dokonalou legrační nápodobou s přesnými gesty a mimikou, postavě dodává mnohem víc – vlastní individualitu.
Chaplina lze považovat za hold chaplinovské grotesce – pokud se vyznačuje syntézou smíchu a pláče, sentimentu a sociální kritiky, je tato inscenace tímtéž. Inscenátoři na víceméně chronologickém vyprávění osudu Charlese Spencera (chudoba, nemocná matka, zástupy milenek a manželek a samozřejmě vzestup jeho umělecké kariéry, který naruší nařknutí ze sympatizace s komunismem, až konečné vyhoštění z Ameriky) místy zdařile uplatňují postupy grotesek. Ruml je přirozeně předvádí před kamerou, svými zaměstnavateli i přáteli – někdy vystaví celou scénku, již diváci důvěrně znají, jindy je to jen okamžik – záchvěv, kdy během mírně trapného momentu (třeba svádění) sklouzne do komické polohy, aby skryl rozpaky. Toto propojení životopisu a principů tvorby působí naprosto organicky. Vitalita a nesmrtelnost se střídají se smutkem a konečností.
Chaplinova tvorba je samozřejmě spjata i se satirou (nejznámější je jeho Diktátor parodující projev Adolfa Hitlera) a i v této inscenaci se kritizuje. Bohužel mnohem přímočařeji, než by bylo záhodno – a to zatím bývá nejvýraznější handicap režiséra Pavla Kheka. Zbytečná popisnost některých scén – především zasedání Výboru pro vyšetřování neamerické činnosti, rozhovor s bulvární novinářkou – je ubíjející. Kritika není jasně namířena proti systému, není to mrazivá obžaloba (která by navíc mohla vypovídat i o dnešních dnech), jedná se pouze o prvoplánové poukazování na bezpráví. Škoda těchto pasáží, jinak promyšlenou inscenaci zbytečně uzemňují. A že umí Khek vyjít ze svého stínu, jasně ukazuje obdobná scéna – Chaplin stojí před soudem kvůli uznání otcovství. Je absurdní, vtipné, zraňující i výsostně divadelní, když se postupně zjevují jeho manželky a plivou na něj svou zhrzenost.
Podobně působila scénografie Michala Syrového. Na jedné straně stojí funkční scéna bez zbytečností – zdařilé zpodobnění filmových ateliérů, které se musí rychlým přesunem pohovky, stolu a podobně proměnit v jeviště, šatny, soudy, byty. A pak se zcela nemetaforicky na projekční plátno promítají ilustrační fotografie – socha Svobody či filmové plakáty.
Pěla jsem chválu na Matouše Rumla v titulní roli, s drobnými výhradami oceňuji práci inscenátorů, není však spravedlivé opomenout herecký ansámbl mladoboleslavského divadla. Samozřejmostí je precizní herectví (pateticky lze poznamenat až oduševnělé) Svatavy Milkové a Petra Mikesky v rolích Chaplinových společníků – Mary Pickfordové a Douglase Fairbankse. Petr Bucháček exceluje jako saturninovský sluha Henry, jenž se o Chaplinovy děti stará dosti svérázně. Svižnost a hravou nadsázku propůjčují postavám Chaplinových žen – Paulletě Goddardové a Joaně Barryové – mladé, hostující herečky Marta Dancingerová a Sandra Černodrinská.
Chaplin je autorská inscenace, která (soudím i dle nevídaně nadšených ovací na premiéře) bude divácky úspěšná. A není přitom podbízivá.
Městské divadlo Mladá Boleslav – Pavel Khek, Lenka Smrčková: Chaplin. Režie Pavel Khek, dramaturgie Lenka Smrčková, scéna Michal Syrový, kostýmy Agnieszka Pátá-Oldak, pohybová spolupráce Vlasta Červ. Premiéra 29. května 2015.
Komentáře k článku: Tulák i sir Chaplin
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Oldřiška Jirásková
Nádherné představení a skvělý výkon pana Rumla, díky.
28.02.2017 (20.51), , Trvalý odkaz komentáře,
Iva Štěpánková
Právě jsem se vrátila
z divadla v Chrudimi a jsem naprosto uchvácena výkonem mně neznámého Matouše Rumla. Díky moc za nádherný zážitek z celého představení.
13.11.2017 (22.34), , Trvalý odkaz komentáře,
Marie Šindlerová
Dobrý den,
proč v představení nezněla krásná hudba Chaplina, ale Beatles? K nepochopení, škoda. Chaplin byl kopie a hudba něco jiného. Kazí to hru. Jinak nádhera.
Zdravím, Marie
08.03.2018 (21.58), , Trvalý odkaz komentáře,