Freak show
Miroslav aka Myra Bambušek je běs českého divadla. Vynáší na povrch neřešená, kontroverzní traumata naší historie i současnosti, komentuje svými produkcemi zdejší svět. Vnáší disharmonické, nelahodné tóny do témat politických i existenciálních. Jeho nejnovější inscenace Pevnost: Řeč o zničení pokračuje v řadě razantních produkcí na rozhraní neřízené performance a pevně daného jevištního tvaru s důrazem na tělesné herectví a zvukové i výtvarné působení. Slova i témata jsou skrytá pod nánosem akčního hluku. Takové přístupy fungují především jako přímé direkty na solar plexus konkrétních, srozumitelných situací. Přeneseny jinam či odjinud jsou jen exotickými zprávami z cizí planety.
Richard Němec, Milan Stehlík, Tomáš Bambušek, Jan Lepšík v dekadentní show Miroslava Bambuška FOTO JAN DVOŘÁK
Předlohou poslední inscenace je v zásadě publicistický, polokabaretní dramatický text Pevnost Rainalda Goetze (1954), jenž ve svých dílech zkoumá především svět médií a pop kultury. V Pevnosti Goetz mapuje německou společnost přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století. Zaměřuje se na veřejné i skryté projevy neofašismu v pokleslých televizních talk shows.
Divák se ocitá v televizním studiu a sleduje přímý přenos (a zákulisí) soutěže Německo hledá superoběť. Děj je rámován vážně podávaným monologem-zpovědí pamětníka holokaustu, bývalého vězně koncentračního tábora Osvětim (Milan Stehlík). I on se – jak se později dozvíme – účastní soutěže, kde je zesměšňován a ztrapňován, což si on však – zmanipulován konferenciéry – neuvědomuje.
Autor předkládá panoptikum postav, jež parodují a karikují konkrétní osoby německé společnosti. Pracuje s odkazy na konferenci ve Wannsee i revuální TV-shows. Do textu i situací je zakomponováno mnoho dalšího, co se odehrávalo v Německu záhy po sjednocení. Jde o razantní atak na fašizující tendence společnosti a pokleslost televizního showbusinessu. Jde však také z velké části o Zeitstück, který jen těžko lze přenést do jiné doby, natož jiného prostředí.
Bambušek se tak ocitá v problému, který – podobně jako v roce 2007 ve své produkci Na Fidela mi nesahej! – nevyřešil. Ač se zdejší společnost potýká s podobnými jevy a tendencemi, nelze postavy a situace přenést bez ztráty toho podstatného – přímého diváckého porozumění, emotivního i intelektuálního provokování. Byť některé reálie ukazují na zdejší prostředí (příběh vězně je inspirován osudem Filipa Müllera, původem ze Slovenska) a Bambušek i několik odkazů zřejmě přidává, sleduje divák v betonovém skeletu MeetFactory českému světu vzdálená německá traumata. Společenská „žhavost“, natož provokativnost jsou ty tam. Ať se herci snaží sebevíc (a Milan Stehlík a Jan Lepšík jsou – každý jinak – vynikající; speciální rozbor by si zasloužil i Petr Čtvrtníček, který – možná až s přehnanou opulentností – dotahuje svou figuru do brutálních poloh nechutného cynika), sleduje divák jen prázdné panoptikum pitoreskních postav a extravagantních výstupů, jež ve výsledku neskládají nic než hnilobné smetiště zpráchnivělých – nikoli však ve zdejším prostředí občansky nebezpečných – situací a slov. Jako bychom navštívili dům hrůz pojízdného německého cirkusu. Zasmějeme se komikovi převlečenému za ženu, vyděsí nás moderátorský drsoň, podivíme se cynismu dialogů a zakřičíme, když nás někdo postříká. Pak vyjedeme autíčkem ven a netknuti jdeme domů. O freak show ale – předpokládám – Bambuškovi ani hercům nešlo.
Hodnocení: 2
Viz také Báseň monumentálního minimalisty od Martina Macháčka (hodnocení 4)
MeetFactory – Rainald Goetz: Pevnost (Řeč o zničení). Překlad Martina Černá. Režie Miroslav Bambušek, dramaturgie Matěj Samec, výprava Jana Preková, hudba Petr Krušelnický. Premiéra 20. prosince 2013. (Psáno z reprízy 8. ledna 2014.)
Komentáře k článku: Freak show
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
