Plzeňská opera 2006–2011
V srpnu 2006 vystřídal na postu šéfa opery dirigenta Jana Zbavitele dlouholetý koncertní mistr orchestru opery DJKT Jiří Pánek. Jeho prvním úkolem bylo jmenovat šéfdirigenta. Jiří Pánek povolal znovu do Plzně zkušeného Ivana Paříka, který v následujícím období spolu s Jiřím Štruncem nastudoval většinu operních inscenací.
K chloubám operního souboru
patří Alföldiho inscenace Verdiho Rigoletta
FOTO PAVEL KŘIVÁNEK
Hlavním cílem Jiřího Pánka a jeho týmu bylo zvyšování kvality se zřetelem na zájmy plzeňských diváků. Tomu odpovídala dramaturgie i volba inscenátorů a obsazení. Jako ve většině našich operních domů je i v Plzni domácí sólistický ansámbl s tuctem pěvců doplňován hosty. O kvalitě plzeňských sólistů svědčí fakt, že mnozí pravidelně spolupracují s dalšími operními scénami, především s Národním divadlem v Praze a Národním divadlem v Brně (Tomáš Kořínek, Richard Samek, Jiří Hájek, Jevhen Šokalo).
Vynikající výkony podali v uplynulých sezonách hosté z jiných divadel – ne náhodou v inscenacích, které patřily k nejúspěšnějším. Byla to především německá sopranistka Katja Beer v titulní roli moderně pojaté inscenace opery Richarda Strausse Salome, o níž Gabriela Špalková napsala, že je pěvecky naprosto jistá v celém rozsahu, herecky strhující, elektrizující, a režii Martina Otavy označila za nadčasovou. Další vynikající výkon podali Magda Málková jako Pucciniho Turandot v inscenaci Václava Málka a Ivan Kusnjer, excelující ve verdiovských kreacích (Jago v Otellovi, Rigoletto).
Plzeňská opera intenzivně vyhledává mladé operní pěvce a těm nejtalentovanějším dává mnohdy první příležitost. Tak bychom mohli jmenovat např. Barboru Pernou, Michaelu Kapustovou, Ondřeje Sochu nebo Matěje Chadimu. Ve spolupráci s Pražskou konzervatoří byla nastudována dvojice oper Ženitba – Gianni Schicchi, v nichž mnohé role vytvořili studenti této umělecké školy. V jejich provedení byly opery uvedeny také v rámci festivalu Pražské jaro 2011 ve Stavovském divadle.
Výběr titulů byl podmíněn především diváckým zájmem. Nejvíce nastudovaných oper bylo z pera Giacoma Pucciniho (Manon Lescaut, Sestra Angelika, Bohéma, Turandot, Gianni Schicchi), nechyběli ani Giuseppe Verdi (Otello, Rigoletto) a Gioachino Rossini (Lazebník sevillský či u nás méně uváděný Turek v Itálii). Z Mozartovy tvorby byla nastudována Figarova svatba a Kouzelná flétna, z českých oper Dvě vdovy, Rusalka, Jakobín, Její pastorkyňa a Ženitba. Z méně frekventovaných titulů se hrála Ravelova Španělská hodinka, Čajkovského Panna Orleánská, zmíněná Straussova Salome, Cileova Adriana Lecouvreur nebo Sluha Marca Tutina. Protože soubor nemá stálého režiséra, pro každý titul se hledá tvůrce, jehož poetika nejvíce odpovídá studovanému dílu. V posledních letech je opakovaně zvána především Jana Kališová, která nastudovala tři tituly, dále Václav Málek, Magdalena Švecová, Zbyněk Brabec a Jan Novák. Z dalších režisérů jmenujme Jana Buriana, Ladislava Štrose, Oldřicha Kříže, Martina Otavu nebo Tomáše Šimerdu.
Těžiště činnosti plzeňské opery spočívá samozřejmě na mateřské scéně, nicméně opera zajíždí do Karlových Varů, Hradce Králové a Skutče, pravidelně i do zahraničí. Tradiční je každoroční zájezd do švýcarského Winterthuru, kde mají zájem především o české opery, dále do německé Fuldy, Weidenu, Ambergu či Zwieselu. Z iniciativy šéfa Jiřího Pánka se od roku 2006 každoročně pořádají ve foyeru historické budovy Velkého divadla nedělní matiné – komorní koncerty, na nichž pravidelně vystupují nejen sólisté plzeňské opery, ale i členové sboru a orchestru, jsou zváni i bývalí členové, kteří se tak po letech vracejí do Plzně. V rámci těchto matiné nastudovala emeritní sólistka plzeňské opery Lilka Ročáková s předními členy operního sboru Mozartovu operu Bastien a Bastienka, která byla uvedena nejen v rámci Smetanovských dní, ale též v mnoha reprízách pro školní mládež.
Pro další rozvoj plzeňské opery byla významná inscenace Tutinova Sluhy v září 2010, nastudovaná ve spolupráci s Armel Opera Competition and Festival, který se každoročně pořádá v maďarském Szegedu. Ve vybraných operách, nastudovaných různými operními domy v Evropě a USA, soutěží v určených operních rolích pěvci z celého světa. Inscenace jsou pak zaznamenány a uváděny na televizních stanicích Arte, Mezzo a Duna a vidí je milovníci opery na celém světě. V inscenaci Sluhy získal Sergey Bogdachikov třetí cenu za ztvárnění titulní role. Ve spolupráci s Armel Opera Competition and Festival vznikla také inscenace Verdiho Rigoletta v nastudování významného maďarského režiséra Róberta Alföldiho, ředitele Národního divadla v Budapešti. Radmila Hrdinová napsala: Plzeňský Rigoletto je typem současné moderní inscenace, která Verdiho neznásilňuje, ale nechává se jím volně inspirovat k působivému, pro interprety sice velmi náročnému, ale pro diváky přitažlivému inscenačnímu tvaru, jaký bývá k vidění na evropské operní scéně.
Opera DJKT plánuje spolupráci s Armel Opera Competition and Festival i do budoucna. V této sezoně by měla být nastudována komorní opera amerického minimalistického skladatele Philipa Glasse V kárném táboře a spolupráce by měla vyvrcholit v roce 2015, kdy bude Plzeň Evropským hlavním městem kultury a kdy by se soutěžní klání mělo uskutečnit v nově postaveném divadle.
Ředitel DJKT v Plzni Jan Burian k této významné spolupráci poznamenal: Naplňujeme tím smysl projektu, který by neměl znamenat jednorázovou akci, ale postupné budování a vytváření mezinárodní spolupráce s perspektivou její dlouhodobé udržitelnosti. Předpokládáme, že tento projekt nám přinese mnoho užitečných kontaktů a také reklamy prostřednictvím televizních přenosů, a tím nám otevře cesty do zahraničí a cestu zahraničním umělcům k nám i do budoucnosti.
Komentáře k článku: Plzeňská opera 2006–2011
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
