Divadelní noviny > Burza Festivaly Zahraničí
Pocta africké historii a rituálům
Poctu Jeanu Rouchovi, francouzskému filmaři a antropologovi vzdá letošní 18. ročník festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani. A to v netradičním termínu, v rámci svého prologu 26. a 27. dubna. Diváci v Praze a Olomouci budou moci zhlédnout dva Rouchovy filmy a debatovat s jedním z největších znalců Rouchova díla Andreou Paganinim a filmovým odborníkem a proděkanem FAMU Davidem Čeňkem.
Program začne v úterý 26. dubna v 15.00 ve Studiu FAMU, kde bude promítnut Rouchův filmový dokument z roku 1972 Horendi zachycující rituál posedlosti dvou žen v nigerském Niamey.
Jean Rouch: Babatu (1976, 95 min). Repro archiv
Následovat bude v 18:30 v Kině 35 Francouzského institutu v Praze projekce jediného historického filmu Jeana Rouche Babatu – Tři přání (více zde). Líčí válečnou epopej z 19. století o náčelníkovi jménem Babatu, který dobyl zemi Gurunsiů a prosperoval díky obchodu s otroky. Podle scénáře nigerského historika, spisovatele a politika Bouboua Hamy tak vznikl film, který je aktuální i dnes. Film byl oceněn Zlatou palmou na festivalu v Cannes 1976.
Oba filmy uvede Andrea Paganini, významný francouzský specialista na dílo Jeana Rouche. Představí mj. Rouchovu dokumentární metodu, rozkryje vazby mezi filmy o songhajských obřadech, tancích posedlosti a divadlem, bude se zabývat také vlivem této kinematografie na „rituální“ či ritualizované divadlo Petera Brooka nebo na „převrácené“ divadlo Jeana Geneta.
Díky svému nadšení pro badatelskou práci i filmovou tvorbu a hlavně díky své „kontaktní kameře“ provázal Jean Rouch vědu s uměním a zásadně tak změnil průběh výzkumu v humanitních vědách, umožnil filmu vydat se novými směry a přinesl nový pohled na Afriku i na svět obrazů. Stal se tak jednou z významných postav provázejících nás ve 20. století, říká Andrea Paganini, který den poté – ve středu 27. dubna – navštíví také Olomouc, kde bude na katedře romanistiky FF UP od 15:00 debatovat se zájemci po promítání filmu Babatu – Tři přání.
Všechny projekce a setkání budou tlumočena do češtiny a kromě Kina 35, kde se platí jednotné vstupné 70 Kč, je vstup zdarma.
…
Foto Lousouser
Jean Rouch (31. 5. 1917, Paříž – 18. 2. 2004, 16 km od Birnin N’Konni v centrálním Nigeru)
Vyrůstal v rodině vědců, objevitelů a amatérských umělců. Jako dítě pobýval v mnoha cizích zemích. V období dospívání se vrátil do Paříže, kde objevil poezii, malířství, surrealismus, jazz, film a etnografii a zároveň studoval na Vysoké škole inženýrského stavitelství. S titulem civilního inženýra odjel v roce 1941 do nigerského Niamey, kde se z něj brzy – pod vedením Marcela Griaulea a Théodora Monoda – stal etnograf. Aktivně se zapojil do Francouzské armády osvobození, za což byl ve Francii vyznamenán, a následně se vydal za svým africkými a filmovými dobrodružstvími
Během šedesáti let výzkumu, vedeného převážně v rámci Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS), probádal rozličná etnografická a antropologická zákoutí. Nejdříve se zaměřil na kulturu nigerských Songhajů, zejména na jejich rituály spojené s posedlostí, a na kulturu malijských Dogonů. Zajímal se o moderní Afriku – o Afriku „globálních měst“, jako jsou Abidjan nebo Accra.
Razil průkopnické metody. Dle Godardových slov svým podílem na obrodě „lehkých technik“ nebo inspirativní rolí pro novou vlnu „čeřil stojaté filmové vody“.
Zastával mnoho funkcí, ať už v Ústavu pro výzkum Afriky (IFAN) nebo v UNESCO, ve Francouzské cinematéce nebo na filmových festivalech v Benátkách, Ouagadougou nebo Manosque. Stál u zrodu mnoha institucí i akcí, které fungují dodnes – od Komise etnografického filmu po asociaci Ateliers Varan. Zároveň podporoval talenty a disciplíny, a přispěl tak například ke vzniku vizuální antropologie nebo nigerského filmu, k němuž patří režiséři Moustapha Alassane, Oumarou Ganda nebo Inoussa Ousseini.
…
Poctu Jeanu Rouchovi pořádá v rámci 18. ročníku festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani spolek Komba ve spolupráci s FAMU, Francouzským institutem v Praze, katedrou romanistiky FF UP Olomouc a Francouzským centrem Univerzity Palackého Olomouc. Za podpory Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury.
Komentáře k článku: Pocta africké historii a rituálům
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
