Pod dohledem Božího oka

Příběhy Mojžíše, Davida, Šalamouna a královny Ester čtou interpreti v černých kostýmech, mezi nimi se pod stylizovaným, zlatavě opalizujícím Božím okem vlní bílá drapérie, před níž – také v bílém – vyluzuje na violoncello sametové zvuky půvabná Andrea Rattayová. Hudba lépe slouží věci ve větších plochách, při improvizovaných „scénických“ vstupech do textů však ne vždy význam sdělovaného umocňuje (odpustil bych si například „vybrnkávaný“ doprovod při Mojžíšově vyhlášení Desatera). Mluvně perfektní interpreti – to v herecké profesi dnes vůbec není samozřejmostí – si fabuli textů průběžně předávají nejen pro zvýraznění přímé řeči ani nejen kvůli tomu, aby on vždy interpretoval promluvy mužské a ona ženské. Přesto paradoxně oba charismatičtí umělci připoutají soustředěnější pozornost, když mají – každý sólově – více času, aby vtáhli diváky-posluchače do atmosféry. Dobře gradovaný večer vrcholí nejdramatičtějším příběhem (o Ester), kde především Josef Somr nezapře svůj eruptivní herecký temperament, a líčení napínavé morality, při níž se tají dech, dovede až k nadějeplné pointě.

Divadlo Viola Praha – Ivan Olbracht: Biblické příběhy – pokračování. Scénář Jiří Tušl a Lída Engelová. Režie Lída Engelová, výtvarná spolupráce Ivo Žídek a Vlaďka Prudičová Sittová. Premiéra 16. prosince 2010. (Psáno z reprízy 14. ledna 2011.)