Podoby – Chvála Charlieho Soukupa
Pletí je vážná disciplína.
Ze zeleninový zahrádky jsme bez lítosti a omluv vyhnali ženský. Čistej, nezastřenej mačismus.
Charlie byl vyučenej nástrojař, kde přesnost je skoro – conditio sine qua non – podmínka, bez níž nelze.
O zahradničení měl svý představy, ale ty jsem mu skoro fašisticky vyhnal z hlavy.
První úkol byl: vyjednotit mrkev.
Charlie se osvědčil.
To jsem dlouho neviděl. Zahrádka – jedna radost. I ty dva stromečky-mařeny, popsaný trochu v minulým pojednání o chodících pařezech, rostly takzvaně až do nebe. Teda abych nekecal, jeden byl kripl a druhej nádhernej.
Od tý doby když mě někdo navštívil a ptal se, jestli nechci s něčím helfnout, zkusil jsem předhodit to pletí. Většina už dospělejch lidí jen prohodila, jak to nenáviděj a jestli nemám něco jinýho. Třeba cosi zabetonovat nebo pokácet velkej strom atp.
Jednoduchej test.
Pokud nedokážete s láskou zakleknout u zaplevelenýho záhonu nebo u nevyjednocený mrkve, jste v rozjímání někde před začátkem.
A vysvětlovat ztracencům, jak je plevel krásnej a důležitej – to jsou zas ty perly sviním…
Nejsou plevely, nejsou plevelný stromy.
Jedinej plevel – a dost nebezpečnej – je HOMO…
Komentáře k článku: Podoby – Chvála Charlieho Soukupa
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
