Podoby – Mázryk taun, tak jsem to slyšel od místních

Masarykovo městečko ve Scarborough – Kanada

Hledali správce. Místo se mně líbilo. Byt nad hospodou, no, kurva, kdo by to nebral. Bazén na plavání, řeka a kus lesa s jedovatou škumpou plazivou – poison ivy. Projdete se v podrostu v sandálech a votečou vám nohy, pokud vás to nevodveze přímo do rajský zahrady…

Ženě-manželce to připadalo jako hodně blbej nápad.

Ženy – manželky – matky atd. mají někdy tušení dobrý, častěji vás doženou do kouta, odkud pak zoufale zaútočíte, jako ta krysa zahnaná… I my máčové ale známe spoustu triků, jak to druhý pohlaví zahnat do ouzkejch. Většinou – nepoužíváme.

Marie měla pravdu. Šláp’ jsem do…

Ředitel Tr. lítal každej rok do rudý vlasti a nikomu to nijak nepřipadalo. To byli ti, co si tzv. po úprku upravili vztahy.

V bytě kdysi bydlela Masarykova dcera, pak úplnou náhodou můj bratranec Jarda. Jak se ty věci i děje v životě potkávaj’! Ale o tom už bylo…

Úplně jsem nepochopil, co měly představovat umělý hrobečky carů a králů a snad i vlastenců v takovým jako háječku. Možná, že mi to někdo i vysvětloval, ale… V háječku jsem po různejch nacionálních orgiích uklízel kelímky, flašky etc.

To patřilo, vedle sekání trávy a úklidu střepů a zvratků před Prague Restaurantem, k mým povinnostem.

Mimo ten posvátnej háj tam byly i skautský chatičky. Jednu si pronajali pašeráci kokainu a jiných vylepšováků. To samo vlastencům s upravenejma vztahama nevykecali. Kanadská jízdní marně léta šátrala, kde by mohl bejt centrální sklad. Chatičky v létě sloužily dětem utečenců, aby si zachovaly rodnej jazyk a skautskou čest.

O tom, co se v chatičkách dělo, jsem všechno nevěděl. Klíče ale byly u mě.

Vdova Čajánková sousedila s objektem. Chtěla moji pozici pro nepovedenýho syna. Ten chodil v noci rozházet dráty mýmu 4válcovýmu benzinovýmu traktorovi, aby se dokázala moje nedostatečnost a neschopnost správcovat na tak vážným místě.

V zoufalství jsem zašel k pumpě, kde byl českej-svatej opravář.

Vyložil jsem mu o těch drátech, co sdělujou válcům, v jakým pořadí se vznítit. Ten traktor mám přečtenej, řekl svatej opravář. Zrovna šteloval ňákou drahou káru Kanaďanovi. Ukázal na mě v zasviněnejch montérkách a na můj bourák za pětikilo a řekl kanadskýmu zákazníkovi: Takhle začínaj’ milionáři. Jeho bratranec vypadal taky tak a teď je milionář…

Kanaďan koukal, jako by mu uletěly hračky.

Vdova Čajánková dalekohledem šmírovala, jak makám. Udávala každý zastavení. Někdy s květinama zamířila až do posvátnýho háje. Měla odtud lepší rozhled.

Dalekohled schovávala v zástěře českýho venkovskýho střihu.

Buď vždy připraven, bratře sokolíku!

Jdou po tobě!

Vlast chce svý.