Podoby – Píseň P.
Kdyby bývali nebyli židovští našeptávači pomohli bratřím kralickým, neměli bychom tak dobře přeloženej Starej zákon… Škoda, že v ústavu pro jazyk českej neseděl léta aspoň jeden Pavel Eisner…
Když už konečně jdeš domů, a je to někdy těžký, ich weiss, a do tvýho pokoje vedou troje dveře, aspoň jedny vyvrať z pantů a zahoď.
Dvoje stačej.
Třetí voko taky vidí už jiný věci.
Dvě voka stačej.
Králík se chytí do voka jednoho.
A to deš domů sám? Se ptám sám sebe.
Bylo místa v hospodě dost, ale duší málo. Žen-milostnic nepočítaně.
Ale bylo mi tak traurig… a doma jen rozečtená dete a vokousaná tlačenka.
Ty dveře jsem lehce z pantů, dost elegantně, vykostil a padli jsme vedle postele.
Vzpomněl jsem si při tom padání, jak krásný by bylo, kdybys ty, milenko má, byla těma dveřma.
Skutečnost je někdy mrcha.
A tak ležím na dveřích s bakelitovou klikou. Na těžkejch dřevotřískovejch dveřích a mám ty nejdivočejší a nejjednodušší sny…
Nápověda (asi zbytečná):
Je tam jemná narážka na podobenství z Bible a pak můj pokus o nový vyznání…
Komentáře k článku: Podoby – Píseň P.
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
