Podoby: Prof. Polák (a nejen o něm)
U nás na bohoslovecký fakultě se marxismus přednášel jen ve filosofii, ale jako předmět výuky jsme měli politickou ekonomii. Tu přednášel právě prof. Polák. Nikdo s ním nechtěl sedět v jídelně. Já s ním sedával a docela jsme si i povídali.
Jeho přednášky, kam bylo nutný chodit, byly občas skvosty. Třeba jednou se nám pokoušel vysvětlovat, jak to bylo v krizi před válkou. Skoro citace: Dělníci neměli práci, byli doma, a tak souložili, dětí přibývalo a bída se zhoršovala.
Dodnes si myslím, že je to dobrá pomůcka k pochopení marxistický dialektiky, i když nevím, co to přesně znamená. Profesor Polák byl v koncentráku a často zdůrazňoval, že tam byl jako komunista, ale Němci si mysleli, že je žid.
Po nějakým významným sjezdu nás prof. Polák vyzval: Kdo z vás, pánové, četl usnesení. K překvapení svých spolubratří jsem se přihlásil. Odříkal jsem nějaký žvásty o inovaci a důrazu na těžkej průmysl a odhalování chyb z minulosti. Pan profesor mě pochválil a řekl, že jsem skutečně to podstatné vystihl. U oběda se mě pak ptal, jestli jsem to usnesení skutečně četl. Byla to drzá improvizace, přiznal jsem se. Nehněval se.
Na výletě fakulty na Šumavě se prof. Polák nechal vyfotografovat s těmi největšími vyvrheli. Profesor filosofie Lochman se posměšně ptal, proč zrovna si vybral nás. Prof. Polák hrdě řekl, že se taky k některým studentům hlásí. Potěšili jsme ho a ta fotka existuje.
Daleko horší to bylo s naším stařičkým děkanem Hromádkou. Při příležitosti Velký říjnový jsme se museli všichni dostavit do posluchárny. Nevím, jestli jsme začali modlitbou, nebo zpěvem nábožných písní, ale pak byl projev děkana. Prohlásil, že v dějinách lidstva se staly dvě důležité věci: narození Krista a Velká říjnová socialistická revoluce. Vzal jsem si startku a odešel na chodbu. Tohle tedy poslouchat nemusím! Po příjezdu spřátelených armád 1968 se prej bratr děkan zhroutil, ale vyznamenání za boj o mír ani Leninův řád za něco – to už nevím – nevrátil, jak se pokoušeli po jeho smrti někteří obdivovatelé tvrdit. Bratr děkan měl jistě pestrý a plodný život. Za první války byl evangelickej feldkurát, ale v Haškovi o něm není zmínka. S katolickejma feldkurátama se asi veselit nechodil.
Přátelé z filosofie UK taky zažívali ledacos. Líbilo se nám, jak škádlili jednoho prof. dělnickýho hnutí blbejma otázkama, až ho zahnali do ouzkejch. V zoufalství nad vlastní neznalostí vykřikl: Tohle se za Marx-Leninova života nemohlo stát! Studenti se bavili a příště ho dostali zas.
Škoda, že jsem si někdy v sedmdesátých letech nevystřihnul básničku z Rudýho práva. Tu objevil Michal Matzenauer. Volně vyloženo, nějakej režimní básník tam lká nad Leninem a velkýho myslitele žádá, ať mu v rakvičce udělá kousek místa, aby mohl přilehnout… Až bude Ivan Wernisch psát pojednání o nekrofilii v poezii, měla by tam o tomto skvostu být zmínka.
Takže: vystřihovat, nebo pamatovat!
Když jsem pásl jalovice s Pavlem Rajchrtem na Rubínské holi, často jsme měli na kolibě vzkaz od Ing. Holárika: Pripúšťajtě a čísla zapisujtě!
Komentáře k článku: Podoby: Prof. Polák (a nejen o něm)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
