Podoby – Tzv. profesor Dür
Někdy i podoby plytký
mohou být někomu blízký
nebo
Někdy i podoby plytčí
můžou bejt někomu bližší
V Café Sladkovský foto Viktor Kronbauer
Ing. Dür přišel na Mělník vyučovat šlechtitelství. Nevěděl o tom nic. Mám stále dojem, že to byl agent, který měl dohlížet na pár zbývajících profesorů.
Hned první den se ptal, co víme o genetice. Zrovna jsem něco přečetl, a tak jsem se přihlásil, abych prodal čerstvý znalosti. Dostal jsem pětku. Vůbec mi nerozuměl.
Další hodinu nám řekl, že má spartaka. Netušili jsme, kam míří. Hledal garáž. Věděl jsem o přístřešku u nás ve dvoře, kde se kdysi učil kameničinu Tonda Zápotocký. Bylo to vedle hospody U Šrachtů, kde jsem bydlel v baráku s gotickými základy. Teď je tam nějaká zrůdnost. Od doby, co jsem přístřešek pro spartaka našel, jsem měl už jenom jedničky bez zkoušení. Tak začíná korupční zkušenost.
Po zušlechťování rostlin se Dür pokoušel o výklad ovocnářství. Moc mu to nešlo a nebylo jasný, čeho je vlastně inženýr. Dávali jsme mu pravidelně dotaz, jak nejlépe obhospodařit sad, jestli jedním koněm, nebo dvěma. Chytil se pravidelně, protože nezvládal sedmý pád množ. čísla. Končilo to většinou: dvěma koňmami, koňmama atd. Nechápal, čemu se smějeme.
Už netuším, jak se jmenoval předmět, kde se do nás pokoušeli natlačit něco z marx-leninismu. Pokusil jsem se dalšímu podezřelýmu polovzdělanci vysvětlit svou teorii o zemi jako plovoucí kře. Kulatost jsem popíral s odvoláním na svou víru. Myslel jsem to jen jako nahrávku k dialogu. Zase pětka.
Ve 4. ročníku hledali někoho, kdo by vedl rok stranického školení. V těžký kocovině mě nenapadlo nic lepšího než se úkolu ujmout. Vykládal jsem úplný blbosti a užíval si, jak si snaživci dělají poznámky. Školení měla vyvrcholit kandidaturou na člena strany, až učedníkům bude osmnáct. Jen tři vyvrhele ze třídy nevybrali. Naštěstí jsem byl mezi nimi. A tak můj výklad marx-leninismu bylo jen házení perel, nebo promluva do větru na poušti… Maturoval jsem s vyznamenáním, přestože krátce před tím jsem byl skoro vyloučen ze studia. Odmítl jsem hrát ve svazácký kapele. Ve vinárně U Šrachtů se mi hrálo líp.
Po letech mi slušný profesor Hurych připomenul, že jsem při maturitě jednu větvičku, kterou jsem měl dendrologicky zhodnotit, schoval pod košili.
Nebyl jsem si jistej.
Komentáře k článku: Podoby – Tzv. profesor Dür
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
