Podoby – Viděl jsem chodit stromy

Správně bych měl napsat: Viděl jsem chodit pařezy po dvoře na Zlatým kopci u Přezletic.

Dokuřovali jsme zrovna náš kanábisovej stromeček. Šel jsem se večer vyvenčit. Na dvůr. Všechno bylo fialový a ty pařezy zkroucený hnilobou, stářím (některým bylo až 194 let!) začaly chodit.

Vrátil jsem se do „společnosti“a nevyžvanil to.

Pak někdo sdílnější přišel ze dvora a popsal, jak se pařezy pohybují. Postupně se přiznal i zbytek pokrytců, který otravu popírali…

Rada či poučení je nasnadě.

Pokud máte nějakou drobnou poruchu na těle či na duchu, zkuste to v dobrým nějak zúrokovat (to slovo volím naschvál, abych to srazil na zem a neulít do astrálu). Poruchami se konečně lišíme jako sněhový vločky. Zkuste najít dvě úplně stejný.

Jde o to, objevit určitou míru. To platí i o pití, jedení knedlíků a ovarů i o askezi. Nebo sexuálním ponoukání…