Podpora kritické budoucnosti
Ve čtvrtek 11. září byla ve foyer Nového divadla v Plzni v rámci programu Mezinárodního festivalu Divadlo předána historicky první cena za kritickou reflexi divadla, kterou autorům do 30 let udělilo Sdružení českých divadelních kritiků.
Michal Zahálka s jedním z porotců Janem Šotkovským. FOTO archiv
Vítězem se stal Michal Zahálka, student Divadelní vědy FF UK, který pravidelně přispívá do odborných periodik (mj. do Divadelních novin) i denních médií, společenských časopisů a jejich internetových verzí. O jeho vítězství rozhodla pětičlenná odborná porota, která s, po diskusi posuzující tvorbu 19 přihlášených rozhodla udělit ještě dvě čestná uznání – jedno získala Veronika Štefanová, která se intenzivně zabývá oblastí nové cirkusu, a druhé Tatiana Brederová, zaměřující se na současné ruské, zejména dokumentární divadlo.
Přes rozdílné názory na kritéria hodnocení umělecké reflexe a s přihlédnutím k velké rozmanitosti textů převážil v rozhodnutí poroty ohled na čtenáře, schopnost kritika provést ho tématem a zřetelně formulovat. Tuto schopnost ze zúčastněných nejlépe ovládá Michal Zahálka, uvedl předseda poroty a jeden z organizátorů soutěže Martin Bernátek.
Michal Zahálka získal peněžitou odměnu 10 tisíc korun věnovanou Nadací Český literární fond a stipendijní stáž v jednom z evropských Českých center, a to včetně diet a dopravy. Jednou z priorit Českých center je prezentace české scénické tvorby v zahraničí. Fundovaná kritika je pro nás významnou navigací. Proto jsme se rozhodli podpořit její budoucnost, uvedla Vilma Anýžová, generální ředitelka Českých center. Institut umění – Divadelní ústav věnoval vítězi publikace a odborné časopisy – Loutkář, Divadelní revue, Taneční zóna, Divadelní noviny a Svět a divadlo – roční předplatné.
Radka Kunderová, Lenka Šaldová, Martin Bernátek, Michal Zahálka, Veronika Štefanová, Tatiana Brederová a Jan Šotkovský. FOTO archiv
Soutěž pro mladé kritické divadelní talenty je inspirována Cenou Věry Jirousové, udělovanou mladým výtvarným kritikům. Zatím o ceně uvažujeme jako o bienále. Podaří-li se nám vzbudit zájem o kritickou reflexi širokého spektra performing arts a přispět k respektu tohoto náročného a potřebného oboru, bude mise ceny naplněna, komentovala budoucnost soutěže iniciátorka ceny a členka výboru Sdružení českých divadelních kritiků Jana Návratová.
Komentáře k článku: Podpora kritické budoucnosti
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Josef Herman
Mám ke způsobu udělování té ceny
velké výhrady, organizátorům jsem je dávno napsal a v zásadě souhlasím i s připomínkami Jany Machalické v LN.
Předně je třeba zvážit v několika rovinách, za co a jakým způsobem se cena vlastně uděluje.
Jestli za kvalitu odevzdaných textů, pak je nezbytné posuzovat jejich neredigovanou, vskutku autorskou verzi, a to anonymně – nejlépe rovnou vystavit soutěžní texty (anonymně!) na webu k veřejné debatě. Nyní by si takové zveřejnění zasloužily texty vítězů.
Cena se dá také udělovat již praktikujícím mladým kritikům za jejich publikované práce, pak naopak za otištěné verze. Oba způsoby mají své výhody a nevýhody.
Měly by se posuzovat pouze kritické texty (kritika v nejširším spektru žánrů a možností), žádné rozhovory, publicistika či podobně, jak tomu dle vyjádření poroty letos bylo.
O udělení ceny by měli rozhodovat zkušení redaktoři či uznávaní kritikové. Pokud se na ceně mají podílet odborné časopisy, a bylo by to vhodné, měly by porotce nominovat jejich redakce – způsob stanovení letošní komise mi není jasný.
Nemyslím si ale, že ta cena má jen zviditelnit kritické sdružení či skupinku psavců o divadle. Podle mého má funkci stimulační, hodnototvornou, a dává vítězům dobrou šanci porozhlédnout se po světě. Cenu samotnou bych hájil, její letošní realizaci ne – což však neznamená, že bych zpochybňoval výsledky, ta tři ocenění jsou podle mého odhadu zasloužená a správná.
19.09.2014 (0.28), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Šotkovský
Hezký den,
ten problém „za co se uděluje“ v praxi de facto nenastal tím, že 95 procent soutěžních prací bylo už někde publikováno.
Text, který by se dal označit za částečně publicistický, byl mezi více než stovkou přihlášených prací jeden, rozhovor žádný. Soutěžily tedy pouze kritické texty a nevidím, kde z našeho vyjádření vyplývá opak.
O výběru poroty by měl spíše mluvit někdo ze SČDK, nicméně „uznávaní kritikové“ v ní minimálně tři byli (Lenka Šaldová, Nina Vangeli a Petr Christov) a aniž bych chtěl obhajovat svou přítomnost v ní, obecně se mi zdá účast jednoho praktikujícího divadelníka jako dobrý nápad.
19.09.2014 (10.59), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Hezký den,
takže je vše v nejlepším pořádku, myslíte….
19.09.2014 (16.10), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Šotkovský
To je poměrně záludná řečnická otázka,
na kterou si samozřejmě netroufnu odpovědět ano. Jen si myslím, že je jasné „za co a jakým způsobem se cena vlastně uděluje“.
21.09.2014 (9.58), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
To nebyla otázka,
ale konstatování, hořké. Podiv nad vaší spokojeností s daným stavem.
21.09.2014 (10.15), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Předně je třeba
poblahopřát oceněným a přát jim úspěšné pokračování jejich publicistické a kritické činnosti. Tedy Michale, Veroniko, Tatiano, blahopřeju k ocenění a ať Vám rozum, cit a schopnost kritické reflexe fungují co nejdéle a rozvíjejí se do nebetyčných šíří.
Je velmi dobře, že cena pro kritiky vznikla a možná by mohla existovat i anticena upozorňující na závažná pochybení, jež se někdy v kritikách či publicistice objevují (ovšem že jen pro profesionální kritiky…).
Je samozřejmě otázka, za co přesně mají takové ceny být udělovány, zda za konkrétní texty nebo za dlouhodobější činnost. V případě ceny pro mladé kritkiky/publicisty je myslím vhodnější posuzovat komplexní práci a danému tvůrci ji udělit maximálně jednou – tedy jakýsi „talent/naděje roku“. Motivovala by a upozorňovala na mladou kritickou generaci a po čase by se ukázalo, kdo byl v určité době či věku slibný a jak se později vyprofiloval.
Na festivalu …příští vlna/next wave… jsme v roce 2003 zavedli Pocty za konkrétní publicistický počin v roce, ale nakonec oceňujeme spíše autorský ediční počin (knihu, vydávání revuí a časopisů) a původní koncept ocenit autora za konkrétní kritiky či eseje jsme opustili. Nenašli jsme takových… Nejblíže k tomu byl v roce 2010 Vojtěch Varyš, který získal tuto poctu za „kreativní a razantní vstup do internetového publikačního prostoru“. Bylo to za jeho tehdejší pravidelné internetové psaní na i-DN (Varyš píše…).
A kdo by měl v porotách takových cen zasedat? Ať to bude kdokoli, vždycky bude výběr zpochybňován. Teprv dlouhodobější zpětný pohled na oceněné ukáže, zda to byla porota /byly poroty/ kompetentní, či nikoli. Jistě by v ní /v nich/ měli být lidé z oboru – podle mne by to neměli být aktivní divadelníci, výjimečně možná dramaturgové či překladatelé, ale především respektovaní publicisté a kritici, a to nejen divadelní (aby posoudili cit a přesnost divadelního úsudku), ale i literární, kteří by zase mohli lépe posoudit formální kvalitu psaní vybíraných autorů, neb nejsou tolik svázáni s názorovým a estetickým soudem na divadlo, který podle mě posuzování kritického psaní bude silně ovlivňovat. Ale to je ideální stav.
Jak jsem psal v úvodu, je velmi dobře, že s touto iniciativou SČDK přišlo. A že sehnalo pro oceněné(ho) jednorázovou finanční podporu a zahraniční stáž, to je paráda. Přesnější zdůvodnění, proč porota rozhodla právě takto, a krátké (byť třeba jen v obecném znění) zhodnocení i prací ostatních by však ke svému rozhodnutí připojit mohla.
20.09.2014 (18.15), , Trvalý odkaz komentáře,