Pohádka o vyváženosti
Nechci se přidávat k marně lamentujícím kritickým hlasům nad televizní přepohádkovaností posledních svátků, jež věru názorně ukázaly, jak kvantita nejen nerodí, ale likviduje kvalitu (souhlasím s těmi, kdo viděli jeden z vrcholů scenáristického a až na hlavní představitele i hereckého trapna v Epsteinově a Strachově božíhodovém Svatojánském věnečku). Chci mluvit o úplně jiné pohádce. Žil byl v Čechách jednou jeden paragraf o „vyváženosti“ a poslechněte, děti, co zase natropil. Začalo to tím, že ČT2 před půl rokem odvysílala nenápadnou, vcelku krotkou reportáž o povinném očkování (hexavakcíně) u předškolních dětí Utajená data (v rámci cyklu Nedej se plus).
Princip „vyváženosti“ se České televizi nedaří ve vánočních pohádkách ani v publicistice. Na snímku z pohádky Svatojánský věneček: Jan Vondráček, Bolek Polívka, Eliška Jansová a Ivan Trojan FOTO PAVLA ČERNÁ
Postup vpravit povinně do nemluvňat enormní mix injekcí obhajoval hlavní hygienik a ministerstvo zdravotnictví, proti byly matky, jež podpořily některé renomované vědecké kapacity (třeba odbornice na výzkum autismu profesorka Ludmila Strunecká). Reportáž vyšla z případu několika provalených podvodů s falšováním dat o údajné absolutní bezrizikovosti některých vakcín v USA a poté poukázala na prostou, za našimi západními hranicemi bezprecedentní šikanu: stát pod tvrdými sankcemi (nepřijetí do mateřských škol a dalších předškolních zařízení, vyloučení ze škol v přírodě) nařizuje očkování předškolních dětí celkem šesti vakcínami, a to hned od batolecího věku (řada odborníků, obávajících se oslabení ještě nevyvinutého imunitního systému mrňat žádá změkčení jinde, např. v Německu, nemyslitelného nařízení; podpořil je Senát, ten však přehlasovala Poslanecká sněmovna). Jenže tentýž stát zároveň odmítá převzít právní odpovědnost za případné vedlejší účinky tohoto nařízení: je-li vše tak bezpečné, jak tvrdí, proč ve výjimečném případě, když tyto účinky nastanou (a ony v desítkách případů skutečně nastaly) oběti neodškodní? Reportáž, jak už to u tohoto kontroverzního cyklu bývá, se setkala jak s nadšením (na sociálních sítích vznikly podpůrné skupiny na obranu pořadu), tak s tvrdou kritikou, mj. z okruhu lobbistů mocného farmaceutického byznysu. Na tom by nebylo nic divného, a asi bych o tom nepsal, kdyby nenastalo další dějství absurdní pohádky, které má obecný přesah: proti reportáži, jež nezpochybňovala očkování jako takové, nýbrž pouze jeho plošnou aplikaci („koktejlový efekt“), tvrdě vystartovala Rada pro rozhlasové a TV vysílání, jež zahájila s ČT správní řízení pro porušení zákonné povinnosti „poskytovat objektivní a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů“. Jenže poté, co se ČT připravovala na soudní projednání případu, rada se spokojila s výtkou „porušení vyváženosti“, svou stížnost stáhla, a tím fakticky znemožnila ČT soudní obhájení pořadu, který se zastával občana proti sporné státní šikaně a fakticky zaplňoval v celku vysílání prázdné informační vakuum („vyvažoval“ jinde chybějící informace, tak jako jiné „nevyvážené“ ekologické pořady v celku vysílání zase vyvažují pořady typu Auto Moto Revue, jež rozhodně nebudou plédovat pro cyklistiku a města bez aut). A tak, milé děti, zlo bylo pokáráno a dobrá princezna „vyváženost“ opět slavně zvítězila: ČT si napříště rozmyslí v kontroverzním tématu pokračovat, srovnávat nás s cizinou a klást establishmentu nepříjemné otázky: jako pokání vyrobila na podzim dokonce jalový díl cyklu Pološero, kde proti „naivním“ matkám postižených dětí postavila „odborná“ zdůvodnění, jež si evidentní vedlejší účinky na svých dětech pouze „mylně vysvětlují“). A tak paragraf o „vyváženosti“, demagogicky uplatňovaný nikoli k celku vysílání, ale ke každému jednotlivému pořadu (dle hesla „pět minut Mengele, pět minut Žid“), se opět stal vítaným obuškem umlčujícím kritiku.
Přitom daleko závažnější porušení téhož principu nedávno doložil výzkum Masarykovy univerzity v Brně, který konstatoval, že na paradoxně nejvyšší míře strachu z islámu a z běženců v zemi, kde živého muslima nikdy nikdo neviděl, se vydatně podílejí česká média, včetně zpravodajských relací ČT. A sváteční čas to jen znovu potvrdil: přednost před informacemi, vzbuzujícími solidaritu, mají „prodavači apokalypsy“ (mezi něž se kromě některých zombií populisticky zařadily i úctyhodné osobnosti od Václava Cílka až po Cyrila Höschla). Typické je, že ve stejné době, kdy Svatý otec pronáší vůči běžencům vstřícná slova a de facto žehná Angele Merkelové, papouškuje český prezident v médiích ruská stanoviska, a dokonce rozvíjí paranoickou teorii o Muslimském bratrstvu. A pozve-li si ve sváteční čas Daniel Takáč v ČT24 k debatě nad migranty tři profesory, už jen jejich výběr prozrazuje předem odhadnutelnou tendenčnost (proti alarmistům Höschlovi a Pirkovi postaví jediného profesora Pavka). A den před koncem roku přitakává Takáč dokonce extremismu svého hlavního hosta Václava Klause a místo oponentů, o něž nemá Klaus v zemi nouzi, dostane slovo ještě militantnější prokremelský Antievropan Petr Robejšek. Bude-li to takto v médiích pokračovat, tato země brzy nebude naše, jak tvrdí prezident, ale mentálně a názorově Putinova.
Komentáře k článku: Pohádka o vyváženosti
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
