Polopropečené médium
Do klubu Utopia se kdysi lezlo oknem a hnízdili v něm pražští anarchisté. V době, kdy jsem měla na hlavě koberec (metastádium mezi vlasy a dredy), chodila na street party (byla jsem dvakrát) a propíchla si obočí jehlou – to pro mě bylo jedno z nejkultovnějších míst v Praze, kam jsem se nikdy neodvážila. Proto při vyslání na ono místo mé srdéčko zaplesalo. Pohnul mnou samotný fakt, že Utopia stále existuje. I když to vypadá, že se z „áčkařského“ klubu proměnila v jakési hippie bluesové útočiště, jež pod svými křídly chová amatérské divadlo Tréma 29, které jsem do té doby neznala.
Marek Tarnovský a Jan Vodňanský filosofují. Snímek archiv Tréma 29
Nejznámějším protagonistou a zároveň hlavním autorem pásma od Skandálu ke skandálu čili Semináře se zpěvy byl Jan Vodňanský, za minulého režimu polooficiální zpěvák, performer a „kabaretiér“, který si největší porci slávy užil spolu s Petrem Skoumalem v dnes již též zašlém Činoherním klubu. Na to po revoluci navázal výstupy ve Studiu Rosa. Druhým účinkujícím premiéry/derniéry (tak je to prý vždy) byl Marek Tarnovký, který je zároveň zakládajícím členem tohoto spolku. Na kytaru je doprovázel Pavel Liška.
Na pozvánce k titulu, uvedeného v rámci Manipulativní sezóny 2011/2012 stála nad sebou hesla jako Manipulace, Média, Fikce, UFO, tak jsem čekala (i vzhledem k místu konání) pořádnou porci alternativních levicových názorů – něco ve stylu Slavoje Žižky, jenž nás brzy navštíví – šmrncnutých konspirativními společenskými či politickými teoriemi. Namísto toho mě čekala milá improvizace pro přátele, stravitelné kapky z mediálního úvodu, něco jako Objevování Ameriky a proč ji vlastně před Kolumbem neobjevili Mexičané, z nichž se občas linul odér filosofična, které je zajisté koníčkem Marka Tarnovského a jenž nesl hlavně hegelovskou stopu. Za neustálého zdůrazňování spolutvůrcovství publika se v nezpívaných částech hrála stará dobrá šibenice, osvětlil se význam i význam jinotaje a vyjasnil se dopad masového rozšíření obrazu. Při té příležitosti nabídli účinkující vrchol celého večera – slavné Vodňanského číslo z dob dua s Petrem Skoumalem: retro-rozhlasové komentování z operního představení ve stylu slovenské komentátorské hvězdy Gaba Zelenaye, kdy Vodňanský aplikuje sportovní argot na přenos operního představení, při němž se na jevišti Milánské opery strhne bitka téměř hokejová.
Pásmo se neslo v rytmu písnička / poloimprovizovaná přednáška M. Tarnovského a J. Vodňanského / další písnička. Schéma půlila přestávka, během níž se na baru prodávaly legendární „zonky“. Celý večer se nesl na vlně mírné zábavy a neškodných přednášek. Zpočátku bylo sice nakročeno do vyšší „crazy“ sféry, kdy se například při definování využívaného média objevila madam Blavacká, bohužel to bylo ojedinělé dění mezi lehce staromódní, i když celkem sympatickou zábavou a něčím aspoň trochu obskurnějším (a pro mě tedy přitažlivějším). Jakmile jsem si na webu Trémy 29 přečetla, že se připojují k petici Zrušme komunisty, bylo mi jasné, že budou řešit „problémy, které patrně vůbec neexistují“ (anotace z programu k pásmu). Neboť, jak říká politoložka Vladimíra Dvořáková, komunisté se dnes vytáhnou vždy, když je potřeba odvést pozornost od něčeho jiného. Volavky jsou to. A Tréma 29 by je rozhodně nezakousla.
Divadlo Tréma 29 Praha – Jan Vodňanský, Marek Tarnovský: Od skandálu ke skandálu. Premiéra/derniéra 2. listopad 2011, Klub Utopia Praha.
Komentáře k článku: Polopropečené médium
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
