Poslední domov pro pěvce
Divadlo 90 U Valšů je součástí centra pomoci seniorům v pražském Domě Portus. Citlivě zrekonstruovaný starodávný dům v ulici Karolíny Světlé skutečně působí jako přístav, poklidné místo, kde dříve narození mohou najít nejen potřebné zastání, ale i kulturní zážitky. Jedním z nich může být i nedávno uvedená inscenace hry Kvartet britského dramatika Ronalda Harwooda. Divadlo představilo hru v české premiéře, avšak už v roce 2007 se s ní mohli seznámit posluchači Českého rozhlasu, hráli Květa Fialová, Jaroslava Adamová, Antonín Molčík a František Němec.
Děj je prostý: čtveřice zestárlých operních zpěváků a zpěvaček se po letech znovu setká při umělecké práci. Tentokrát však již ne na vrcholu kariéry v prestižním operním divadle, ale v domově pro seniory (určeném pro umělce), kde postupně našli svůj poslední domov a nyní chtějí oslavit výročí narození Giuseppe Verdiho společným vystoupením pro své spolubydlící. Plánovaným kusem je kvartet z Rigoletta. Během příprav, jež se neobejdou bez komplikací, dochází k odkrývání charakterů, životních postojů, strastí i tužeb čtveřice umělců, kteří se vyrovnávají se svým věkem.
Režisér Ivan Rajmont klade důraz na herecké výkony, na umělecky nekomplikovanou, avšak obecně srozumitelnou sdělnost. Scéna Martina Černého představuje společenskou místnost – síň slávy – zdobenou fotografiemi vrcholných okamžiků operní historie. Zde se u stolku a piana scházejí tři vitální penzisté ke svým každodenním vzpomínkám a hovorům: Cecily, Wilfred a Reginald. Zatímco Cecily (příjemně bezprostřední Johanna Tesařová) a Wilfred (mírně oplzlý, avšak posmutnělý důchodce v interpretaci Milana Stehlíka) patří k vitálnějšímu osazenstvu domova, přijímajícímu osud bez vnitřního vzdoru a s jistým smířením, poněkud jinak je tomu u Reginalda (Petr Pelzer). Ten jako by se chtěl svým distingovaným zevnějškem i chováním zakonzervovat ve své noblese a zvycích, které mu však prostředí i chod seniorského domova občas překazí – když například nedostane svůj oblíbený pomerančový džem. V takovém případě se cítí ponížen a podléhá vzteku. Čtvrtou postavou je kdysi velká operní hvězda Jean Hortonová, která svým příchodem do domova rozjitří poklidné vody, neboť před lety byla velmi krátce provdána za Reginalda; její konfliktnost je však zároveň dána výrazným nesouhlasem s touto poslední životní etapou a přitom nutností přijmout domov za svůj se vším všudy. Kateřina Burianová dramaticky nejsilnější postavu hry obdařila zvláštní aurou mondénní křehkosti, z níž však posléze vystupuje panovačná žena, jež nalézá skrze přípravu na provedení kvarteta spolu s Cecily, Wilfredem a Reginaldem novou chuť do života, pochopení pro druhé, a skrze to i vnitřní radost.
Divadlo 90 U Valšů – Ronald Harwood: Kvartet. Překlad Helena Stachová. Režie Ivan Rajmont, scéna Martin Černý, kostýmy Tereza Venclová. Česká premiéra 25. května 2011.
Komentáře k článku: Poslední domov pro pěvce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
