Divadelní noviny > Blogy Kontext
Potužíraviny (No. 12)
Tuhle epochální zprávu bych rád protlačil přímo do Divadelních novin. Dotýká se totiž výkladu historie českého divadla XX. století. Když se to nepovede do novin, do vašeho kalendária, tak nechť je to aspoň Potužíravinách, ale ochuzujete historii českého divadla.
Zdeněk Potužil před 40 lety a jedním dnem
Před 40 lety a jedním dnem s. Potužil, s. Hruban, s. Čejka a s. Štěpán zápolili s 50 křesílky tonet v močí páchnoucím průjezdě divadla Orfeus a vybavovali dolní sál elitním nábytkem. S. Miroslav Štěpán prý zahučel: Rubín, to je krásné sovětské slovo. Rudé, takové diamantové. Tak to tu pojmenujeme. A tak od 2. října 1972 se sklepní divadýlko na Malostranském náměstí jmenuje Rubín.
Tento název je ojedinělý. Divadlo S. K. Neumanna se jmenuje Pod Palmovkou, J. K. Tyla Stavovské, Z. Nejedlého Švandovo. Jen Ondřej Pavelka přenechal bolševický název ukradenému divadlu Radima Vašinky, jež by se mělo jmenovat Orfeus.
2. října 2012 se chtěli výše jmenovaní soudruzi sejít k oslavě 40. výročí svého divadla. Se s. Pavelkou a se s. Svobodou, kteří však podobnou akci nepovolili. Posmutnělí levicoví intelektuálové slavili tedy sami v močí zavánějícím průjezdě. Mirek Štěpán nepřišel. Ale prý vzkázal, že je rád, že Umělecké studio mladých Socialistického svazu mládeže pokračuje ve své levicové politice. Trendy politického divadla O. Pavelky a T. Svobody jsou mu velice blízké. Šance na přejmenování Rubínu na Orfeus jsou zřejmě nulové.
Zdeněk Potužil (25. 8. 1947) je český televizní a divadelní režisér, scenárista, dramaturg a divadelní organizátor. Nejprve se vyučil radiomechanikem, posléze vystudoval elektrotechnickou průmyslovku. Poté, co se seznámil s Mirkem Kováříkem začal působit v litvínovském Docela malém divadle nejprve jako osvětlovač a elektrikář. Zde se také, mimo jiné, seznámil s Miki Jelínkem. V roce 1974 absolvoval studium divadelní produkce na pražské DAMU. V roce 1969 společně s Miki Jelínkem a Petrem Matějů založili netradiční expedimentální divadelní scénu Divadlo na okraji. Po několika letech, kdy amatérsky vystupovali po různých mládežnických a studentských klubech, které v té době velice často provozoval Socialistický svaz mládeže, jejich divadelní soubor „dočasně“ zakotvil v mládežnickém klubu SSM Rubín na pražském Malostranském náměstí (dnešní A Studio Rubín) v domě „U tří korun“. On sám zde působil ve funkci ředitele a hlavního dramaturga tohoto mládežnického klubu. Postupně začala profesionalizace divadelního souboru. Kromě svého působení v klubu a v divadle pracoval i jako organizátor mnoha jiných akcí netradičního a alternativního divadla a spolupracoval s Československou televizí. V letech 1995 až 2004 působil jalo dramaturg, režisér a umělecký šéf v Divadle Rokoko v Městských divadlech pražských.
Komentáře k článku: Potužíraviny (No. 12)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
