Pozoruhodné ženy v proudu času
Jako první premiéru sezony uvedlo Městské divadlo Mladá Boleslav inscenaci hry o známé novinářce Mileně Jesenské. Marek Epstein, úspěšný scenárista, se v posledních letech stále častěji vrací k divadlu, kromě Mileny se od října hraje také jeho novinka Lajf, a to ve Vršovickém divadle MANA. Postavu Jesenské prý napsal přímo pro Dagmar Peckovou, která se na této scéně už podruhé vrátila k činohře (Mistrovská lekce z roku 2020 se dosud hraje).
Milenu Jesenskou hraje Dagmar Pecková (uprostřed), její dceru Honzu Lucie Matoušková a všechny mužské postavy Petr Mikeska FOTO MARTINA DVOŘÁK VENIGEROVÁ
Žánr mísící reálné skutečnosti s fikcí patří k diváckým tutovkám, lidi zkrátka láká nahlédnout do životů slavných, ať už dramatik pracuje s fakty jakkoli volně. Epstein komponuje příběh jako konfrontaci mezi matkou Milenou (Dagmar Pecková) a dcerou Janou „Honzou“ Krejcarovou (Lucie Matoušková). Na četné životní zádrhele svých hrdinek se však dívá s humornou, chvílemi až groteskní nadsázkou, kterou režie Adély Laštovkové Stodolové jen podtrhuje. Vše je viděno z nadhledu, a to doslova – scéna Davida Janoška tvoří kolem dějiště vysoké zdi, z nichž shlíží na dění na scéně tu Milena, tu Honza a každá z nich situace uštěpačně glosuje. Výprava je laděna do retro kontrastů černé a bílé, případně šedivé, a tato umírněnost dává vyniknout výstřelkům v chování jednotlivých postav.
Lidé, kteří Jesenskou vnímají především jako jednu z milenek Franze Kafky, budou interpretací hodně překvapeni (podle historiků jeho milenkou vůbec nebyla, dokonce se osobně sešli pouze párkrát). Před očima nám vyrůstá silná ženská osobnost, která v mnohém předběhla svou dobu. Můžeme v ní vidět jak vzor neohrožené, byť dobou a okolím často zraňované feministky, tak i trochu děsivou „herdekbabu“. Dagmar Pecková popouští uzdu svému neutuchajícímu temperamentu – chvílemi se může zdát až příliš expresivní – a postavu neustále žene do rozmanitých životních dobrodružství. Jesenská se narodila ve znamení Lva a vypadá to, že jako správná lvice nikdy nespí. Je pracovitá a výkonná, jak v profesním, tak osobním životě. Asi nejhůře zvládá roli mateřskou a z toho plyne i její rozporuplný vztah s dcerou, která je rovněž talentovaná na mnohý způsob, ale výchova-nevýchova v ní zanechala nejedno zranění, neukázněnost a až jakousi zběsilou úpornost. Lucie Matoušková v postavě humpolácké i rozevláté Honzy citlivě propojuje vnějškovou drsnost s vnitřní rozpolceností. Její tvrdohlavá touha po osobní svobodě spojená s neustálým hledáním jistoty u mužů, kteří jí rozhodně nemohou poskytnout, po čem podvědomě touží, a necitlivý vztah k dětem vzbuzují žádoucí ambivalentní pocity.
Obě jsou příkladem žen, které v historii zanechaly výraznou stopu. Ač nejsou krásné, jejich charisma je pro mnohé fascinující. Jsou totiž uhrančivé svým až patologickým chováním, tím, že si prostě vždycky dělají to, co chtějí, jakkoli to může být nebezpečné jak pro ně, tak pro jejich blízké.
Jediným mužem na jevišti je Petr Mikeska, který ztvárňuje celkem deset postav, většinou partnerů obou žen. Není to poprvé, co má možnost předvést v jednom představení sérii rozmanitých miniportrétů (mimo jiné Kytice), a opět se ukazuje, že toto zadání mu sedí. Zejména vystihl kontrasty mezi strohým profesorem Jesenským, introvertním, trapně stydlivým Kafkou a pankáčem své doby Egonem Bondym.
A pokud vás zajímá, zda si Dagmar Pecková v inscenaci také zazpívá, odpověď zní ano. Dokonce dvakrát, což je odůvodněno Mileninou vášní pro hudbu.
Mladoboleslavské divadlo vstoupilo do nové sezony velmi rázně. Téma inscenace i atraktivní obsazení slibují, že Milena vydrží na repertoáru přinejmenším stejně dlouho jako Mistrovská lekce.
Městské divadlo Mladá Boleslav – Marek Epstein: Milena. Režie Adéla Laštovková Stodolová, dramaturgie Kateřina Suchanová, scéna David Janošek, kostýmy Simona Rybáková a Alexandra Gnidiaková, hudba Petr Zeman. Premiéra 25. října 2024.
Komentáře k článku: Pozoruhodné ženy v proudu času
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
